Z prvního dílu jsem ihned přešla na pokračování, protože konec mě docela dost překvapil, i když jsem to asi trošku tušila, nicméně nehrozilo, abych přešla na nějakou úplně jinou knihu. Od série jsem původně mnoho nečekala, šla jsem do ní s obavou, aby z toho nevyšlo zase něco takového tuctového, co už jiní autoři stihli napsat, protože to je asi problém všech knih určených náctiletým z poslední doby. Ať už čtete cokoli, všechno zní strašně podobně...
Řekla bych, že druhý díl je ještě o špetku lepší než ten předchozí. Je plný akce a překvapení. Příběh už se nevěnuje tolik online hře, ale pořád se pohybujeme ve virtuálním světě a především ty zásadní momenty se dějí mimo realitu. I zde platí, že je však děj rozvržen půl na půl a nepřevládá žádné určité místo. Tentokrát však dochází k zásadním změnám a je jasné, jaké poučení z toho vyplyne.
Emika se stále nedokáže smířit s tím, že by měli trpět nevinní a je ochotná udělat maximum, aby napravila škody, které vznikly a kterých byla součástí. I když to nebyla přímo její vina, bylo nutné se zapojit, protože bez zásahu by došlo k nevratnému maléru globálních rozměrů. I zde však přese všechny problémy a základní tematiku nebezpečnosti virtuální reality, je čas řešit přátelství, lásku, spravedlnost, boj dobra a zla, důvěru a tak dále. V mnoha ohledech se to tedy dá považovat za opakování tématu, které tu bylo stokrát, přesto autorka dokáže pěkně a věcně vyprávět, aniž by se zdržovala zbytečnostmi a plýtvala časem. Děj plyne vcelku rychle a nedochází ani k žádným zádrhelům. A navíc její popis budoucnosti a stylu života lidí se mi zalíbil. Nudit se rozhodně nebudete, protože některé postavy to tak hezky
fingují na všechny strany, že občas přemýšlíte, co z toho guláše vznikne.
A hlavně, která strana nakonec vyhraje.