Vdovin dům • Daniel Abraham

Předposlední díl jsem pokořila a přestože jde již o čtvrtou knihu, můžu říct, že autor ve svém stylu vyprávění neprovedl ani jednu změnu. Je to stále stejné a ani o trošku lepší. V některých pasážích mě rozčilovalo zmiňovaní určitých faktů, které z nějakého podivného důvodu neustále opakoval a zbytečně. Příběh není ani o krapet zajímavější nebo napínavější. Prostě si stále jede to svoje zažité a jisté.

Tyranův zákon • Daniel Abraham

Musím uznat, že co se týče hloubky příběhu, rozhodně je o co stát. Všechny události, postavy, vývoj. V co se veškeré věci přetváří. Jak je na tom vidět, jak jednotlivec může svým jednáním ovlivnit svět, že není dobré dát na první dojem. Hlavně v případě Gedera, který sice působí jako ňouma a zakřiknutý chudák, ale je v skrytu duše nebezpečný tyran s očividně chorou myslí. Nikoho nelze podceňovat. A to se mi právě líbí, ta nepředvídatelnost této série.

Královská krev • Daniel Abraham

Začíná to být čím dál víc zajímavější. Na jednu stranu je to pomalé a příliš to neplyne a zároveň na stranu druhou se rozvíjí tolik věcí, které slibují mnohem větší změny. Jsou části knihy, které jsou spíše jako obyčejný nudný běžný život, funkce banky, výběry peněz, smlouvy, řešení intrik a zrad. Ale zároveň se odvíjí velké napínavé věci, jako válka, změny stran a vliv na zbytek světa. Jediné, co mě mrzí, že autor rozehrává velké věci a naznačuje důležité zvraty a přesto neumí jít do hloubky. Takovou bitvu odbude na jeden dva odstavce, žádné detaily, nic konkrétního, jen malé zmínky a skok k jiné scéně. Jakoby to nebylo nutné, nechtěl strhávat pozornost na takové věci nebo neměl potřebu čtenáře vtáhnout hlouběji do příběhu, aby daný moment doslova prožíval.

Měsíc s knihou srpen

Srpen je za námi a já se opět ohlížím za přečtených knihami...