
Po dlouhé době jsem se konečně dočkala a vyšel další díl Cizinky. Takové čekání to bylo a nakonec jsem se docela ostýchala knihu vůbec vzít do ruky. Tak nějak s přibývajícími díly mám obavu, o čem to bude dál a jestli se mi to bude líbit. Přece jen je plánovaných zatím celkem devět dílů a já si nedovedu představit, co chce autorka ještě rozepisovat. Ne, že by na to neměla dost představivosti.
Na první pohled vás určitě zarazí šířka knihy. Nezdá se to, ale skoro patnáct set stránek je už pořádná kupa textu. Doteď se autorce dařilo udržovat napětí, protože hlavní protagonisté byli neustále s nějakými problémy odtrháváni, aby se pak pokoušeli k sobě zase dostat. A to bylo asi hlavním pojítkem, které udržovalo tu správnou atmosféru. V tomto díle mi ale veškeré dění připadalo spíše jako lepidlo v mezičase. Ne, že by kniha byla vyloženě nudná, ale po celkovém zhodnocení musím uznat, že bych ocenila nějaké škrty. Je to poznat i na délce mého čtení, jelikož dosud jsem zvládla předchozí díly přečíst do čtyř dní. Tentokrát jsem potřebovala skoro tři týdny.