
Konečně jsem se dočkala a vrátila se do světa draků, kteří žijí mezi lidmi a vypadají jako ostatní. Přesto to nejsou lidé. Převládají u nich jiné emoce, jejich vztahy fungují také odlišně a to nemluvě o jejich zvyklostech. Ale co mají společné, tak to je válka mezi draky a lidmi zasvěcenými do jejich existence.
Po Drakii jsem se pustila do Talonu, protože mám příběhy s těmito bájnými tvory ve veliké oblibě. Ať už se jedná o jakoukoli formu či zpracování. Proto mě kniha zaujala a nenechala jsem si ji ujít. Na druhý díl jsme všichni museli čekat poměrně dlouho, ale nakonec jsme se dočkali. A stálo to za to?
Hlavní hrdinka Ember je nyní na útěku a jak už to tak bývá, rozhodně není v bezpečí, i když má stále někoho kolem sebe, kdo jí pomáhá. Dochází i k typickým střetům, aby byl děj akčnější. Nicméně to bohužel působí dost křečovitě a ohraně. Při čtení jsem si nejednou říkala, že mám pocit opakování, jako bych to už dříve zažila. Autorka v tomto ohledu nepřinesla nic moc nového. Byly i momenty, kdy jsem předem odhadla, kam to směřuje... A to je škoda.