Hvězdy prvního pololetí

Musím říct, že letos mám zatím docela štastnou ruku, co se týče výběru knih. Kromě jedné výjimky jsem zatím neohodnotila žádné knihy na míň jak tři hvězdičky. Což je docela úspěch. Ale ano, našlo se pár kousků, které mě i přes to zklamaly, protože nesplnily úplně má očekávání. Ale tyto knihy si nechám na příště.

Dneska vám ukážu čtyři vybrané oblíbence, kteří mě bavili nebo příjemně překvapili. Ráda bych zvolila více knih, ale to už bych rovnou mohla vypsat celý seznam. A tak tady najdete jen tohle minimum, které bych ráda zmínila...

Léto plné neskutečných věcí
Moje první zkušenost s Dominem. V rámci nové spolupráce jsem dumala, co bych na první pokus zkusila a padla mi do oka tato kniha. Slibovala dobrodružství, cesty časem, životní příběh a hlavně snahu někoho zachránit. Během čtení jsem se rozhodně nenudila, i když jsem chvíli tápala, než jsem se do příběhu správně položila. Druhá polovina této bichličky už byla docela jízda. A i když jsem postupně spoustu věcí odhadla a nebyla tím pádem překvapená, konec stejně nebyl vůbec jistý. Příjemně mě zmátl, ale i tak musím říct, že jsem neveřila, že to autorka ukončí zrovna tak... Takže rozhodně si knihu zkuste přečíst. Na to, jak je velká, vám ani nezabere moc času. A zklamaní určitě taky nebudete.

Bubny podzimu
To už je prostě klasika. Cizinka se pro mě, částečně z nepochopitelných důvodů, stala jakýmsi fenoménem. Zpětně uznávám, že příběh někdy působí dost jako z růžové knihovny a je trochu naivní, trapně romantický a plný mnoha dalšími šílenými drobnostmi. Ale je pravda, že mě na něm láká spousta jiných detailů. Na romantické a klišoidní příběhy si nepotrpím. Tady však všechny tyto scény dokážu překousnout, protože zbožňuji, jak autorka do příběhu zakomponuje historii, skutečné události. Jak dokáže vykreslit tehdejší dobu se všemi obtížemi, popíše krajinu a zvyky jiných zemí, co lidé nosili, jak žili. Dokáže vytvořil takovou atmosféru, až to člověk téměř vidí před očima. A to ani nemluvím o čtivosti jejích textů... A ano, poslední dobou všude vidím šílenou kritiku na Omegu. Ale kdybych kvůli jejich problémům neměla kupovat knihy z tohoto nakladatelství, přišla bych o skvělý příběh...

Areston
Areston byl tak trošku výstřel na slepo. Sice jsem podle anotace věděla, do čeho zhruba jdu, ale pořídila jsem si pro jistotu jen první díl. Z českých autorů mám tak říkajíc respekt. Ne každý mě dokáže přesvědčit, že za to opravdu stojí. V tomto případě se ukázalo, že ano. Byla jsem příjemně překvapená, protože děj byl opravdu obsáhlý, na to jak je knížečka malá. Byl reálný, drsný, plný tajemství a akce. Občas mě překvapovala autorova otevřenost. Tento počin se stal tak nějak jedním z velkých překvapení roku a byla jsem opravdu ráda, že se mi dostal do ruky...

Poslední dny Rabbit Hayesové
Na fotce bohužel nemůžete vidět krásnou knižní obálku. Mám ji totiž ve formátu pdf, a tam tak nějak chybí. Je tam jen nějaký obrázek rozdělený na dvě části, dvě stránky, takže to vám stěží vyfotím. Každopádně bylo na čase si od Hostu vybrat něco na recenzi a já si řekla, že zkusím tuto knihu. Hlavním tématem je rakovina, což jsem se trošku obávala, jestli se příběh nebude většinu doby točit okolo této nemoci a jejího průběhu, protože si nejsem jistá, jestli bych to ustála. Nicméně chyba lávky. Jde tu o něco jiného. Nemoc má sice pořád hlavní slovo, ale celé je to odvyprávěné jednou dost zvláštní rodinou se svými specifickými způsoby jednání a vzájemné komunikace. Takže i přes těžké téma, tu rozhodně nechybí spousta humoru, emocí a lidských osudů. A pokud to dokážete zvládnout, rozhodně si knihu musíte přečíst...

A co vy, jaké knihy jste letos četli? Které vás nejvíc oslovily?


No a nakonec zmíním ještě pár kousků, se kterými jsem byla maximálně spokojená. Detaily si už můžete přečíst v recenzi...

• Sucho
• Pět
• Gemina
• Gaiin štít
• Na útěku
• Thorovo kladivo