Srpen byl celkem fajn měsíc, alespoň do té doby, než se přiblížila půlka. Na pátek třináctého budu opět vzpomínat dlouho, protože ta čtyřnohá princezna se rozhodla venku něco sníst, což jako řetězová reakce mělo následky na další dva týdny. A samozřejmě nepominu i počasí, které se téměř ze dne na den totálně pokazilo. A to jsem si já bláhová naivka myslela, jak do posledního dne srpna budu ještě jezdit k mamce na zahradu a třeba i vlezu do bazénu. Ale chyba lávky, místo toho tady už máme očividně podzim.