Konečně mi ke konci měsíce zůstal čas a já se pustila do dalšího Lorda Johna. Měla jsem trošku obavu, jelikož poslední díl Cizinky mě lehce zklamal, ale nakonec to dobře dopadlo a díky této knize jsem si náladičku zase opravila. Předem upozorňuji, že kdo nečte knihy v posloupnosti jak vycházejí, mohla bych tu něco malinko prozradit.
Jak už známe autorku, tak je jasné, že nejde zrovna o malou jednohubku, kniha má opět spoustu stránek, něco málo přes pět set. Takže o příběh není nouze. Sice se zase sem tam trošku rozepisovala a pár maličkostí navíc se našlo, ale nic tak hrozného. Rozhodně jsem se na rozdíl od Hořícího kříže ani chviličku nenudila a čtení jsem si moc užívala. Nedávno jsem se sice zmínila, že mě mrzí, že autorka se nevěnuje i nějakým jiným knihám a jiným příběhům, ale na druhou stranu je vidět, že tímto světem žije. Popisuje spoustu detailů, jakoby převyprávěla deníky jiných lidí, věnuje se spoustě věcí a mimo hlavní sérii Cizinky, připisuje i Lorda Johna a další povídky, které doplňují mezery mezi uplynulými roky. Opravdu jako kronika... Takže je jasné, že takto velký projekt sežere spoustu času a na jiné věci už ho moc nezbývá.
To nejdůležitější,
co o mě musíte vědět je, že je mi přes třicet, mám ráda knihy, filmy, nekonečné lenošení a čokoládu. Blogování mě strašně baví
a věčně jsem nespokojená s designem, pořád do něj vrtám :-) A ze všeho nejraději spím :-P. 
