09 července, 2016

Vzdor

sobota, července 09, 2016 4 komentáře

Když jsem si brala Vzdor do ruky, měla jsem opravdu obavu, jak to dopadne. Přece jen, ruku na srdce, druhé díly obvykle špatně končí. Jak někteří s oblibou říkají, jsou prokleté. Já to můžu potvrdit, zvlášť pokud jde o dystopie. Obavy tedy byly nemalé.

Stránku za stránkou jsem četla s velkým očekáváním. A dopadlo to naštěstí dobře. Alespoň z mého hlediska. První díl načal velice vážný problém a jako vždy se schylovalo k boji. Ve Vzdoru pokračujeme a postupně se dozvíme, jak se všechno začíná komplikovat. Jak žijí jednotlivé skupiny lidí a jaké mají plány. Že je vždycky naděje věci změnit, ale je nutné kvůli tomu něco udělat.

Velice mě mrzelo, že spousta věcí byla nakousnutá, ale nedořešená. Díky tomu mi určité detaily přišly dost zbytečné, klidně je autorka mohla přeskočit. Především seznámení s táborem Sekvoj, které bylo postradatelné a mohlo se celé vynechat. A také všechny ty útěky hlavních hrdinů byly dost překomplikované a přitažené za vlasy.

Nápad jako takový se mi velice líbil. S celkovým pojetím knihy jsem spokojená. Tentokrát nejsem ani extrémně zklamaná, protože na rozdíl od jiných se striktně drží tématu a neztrácí se někde jinde, kde by nemělo... V řešení je problém kyslíku a toho, že ne každý člověk na něj má stejné právo, problém utlačování vyššími vrstvami společnosti a podobně. Dojde k povstání a to je hlavní téma tohoto dílu. Opět přehlédnu to, že svět zachraňují děcka...

Postavy zůstavají vcelku stejné. Stále se střídají ve vyprávění, protože docela často dochází k jejich rozdělení, takže jde každý svou vlastní cestou. Nakonec se shledají, ale to až při hlavním vrcholením děje. Bohužel se mi nejednou stalo, že jsem se tak trochu ztratila. Především v bitvě, která byla dost zmateně popsaná, takže jsem pořádně nevěděla, kde jsem a co tam dělám. Pořád to tak nějak přeskakovalo z místa na místo. Závěr byl docela překvapivý. Některé věci mě zaskočily, dočetla nějaká nepodstatná fakta a úplný konec už byl tak trochu pohádka.

Nicméně s knihou jsem spokojená. Četla se velice dobře, protože je psaná docela jednoduše a čtivě. Takže zase taková změna v tomto ohledu to nebyla. A jelikož jsem čekala něco epičtějšího, strhnu jednu hvězdičku. Ale jinak jsem ráda, že jsem se ke knize dostala...
 

Blížíme se k okraji města. Je tady čím dál méně budov vybombardovaných při běsnění ministerstva v několika posledních týdnech.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:
ISBN:
Vzdor
Resist
Dech
2
Sarah Crossan
Renata Heitelová
Sci-fi
2013 originál /2014 překlad
288
Baronet
978-80-269-0033-7

Anotace Databazeknih.cz:
Bea, Alina a Quinn jsou na útěku. Odstartovali povstání a byli nuceni odejít z kapsule, jediného místa, kde je dostatek kyslíku. Bea přišla o rodinu, Alina ztratila domov a Quinn výsadní postavení. Podaří se jim přežít v nebezpečné Divočině? Mohou dokončit revoluci, již začali? V patách jim je mladý voják ze Speciálních jednotek a jejich jedinou šancí je zůstat pohromadě, přestože je okolností nutí se rozdělit. Budoucnost lidstva je v ohrožení a tito čtyři mladí lidé se musí rozhodnout, kde leží jejich loajalita.

Málem se zasměju, ale ovládne mě vztek a strčím do něj tak tvrdě, že se zapotácí. Nemá ani za mák tušení, čím jsem si prošla od chvíle, kdy ho chytili, a co způsobily jeho lži.

Ukázka z knihy

Informace o autorce

Databazeknih.cz:
Sarah Crossan
Sarah Crossan vyrůstala v Irsku a Anglii, pak se přestěhovala do Ameriky, kde nyní žije. Vystudovala Warwick University a v roce 1999 získala titul v oboru filosofie a literatura. Dále vystudovala magisterský obor tvůrčího psaní na University of Warwick v roce 2003 a v této době začala psát beletrii. V současnosti vyučuje angličtinu na malé soukromé škole v Hobokenu, New Jersey.

Zdroje obrázků: google.com, databazeknih.cz nebo vlastní výroba (úpravy obrázků a focení)






Sdílení článku:
Sdílet emailem Sdílet gmailem Sdílet Facebookem Sdílet Googlem Plus Sdílet Twitterem Sdílet Pinterestem Sdílet Tumblrem Sdílet Bloggerem Sdílet Wordpressem Sdílet whatsappem

Autorka článku:

Lucy Lillianne V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Nicméně největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

4 komentáře:

  1. Skvělá recenze! :)
    Já jsem četla jen první díl a i když je brilantně vymyšlený, tak mě nevtáhl do děje :(
    Rozhoduji se, jestli má cenu se do Vzdoru pouštět :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Druha kniha je docela podobna te prvni. Ve stylu psani aspon urcite

      Vymazat
  2. co se me tyce, tak skoda, ze ta serie konci uz po dvou dilech, cetla bych klidne dal :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, myslim, ze by se dala vcelku dobre rozmyslet. Autorka to totiz brala docela hopem...

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho a často vykouzlí úsměv a potěší. Děkuji každému, kdo kvůli mě ztratí pár vteřin života :-)