TOPka 2019

Konečně se dostávám i já k přehledu nej knih minulého roku. Trošku mi trvalo sepsat tento článek, protože se mi upřímně ani nějak moc nechtělo. Ale na druhou stranu neuškodí se ohlédnout, které dobré knižní příběhy se mi dostaly do ruky...

Charlie Lager

» recenze 
Toto detektivní duo mě hrozně baví. Oba díly jsem četla velice nadšeně a celé si to užívala. Na popředí hodně stojí minulost hlavní představitelky, která nebyla rozhodně růžová. Právě naopak. Těžce se vyrovnává s vlastními problémy a vzpomínkami, ale její práce ji už dvakrát přivedla do rodného městečka, které jí akorát vše připomíná. Temné, napínavé, čtivé...

Skleněný trůn

» recenze 
Věž úsvitu jsem si hodně dlouho šetřila ke čtení, protože jsem si chtěla tento příběh užít zároveň se závěrečným dílem. Po tak dlouhé době od první knihy jsem spoustu věcí zapomněla, což hodlám napravit opětovným čtením celé série, ale každopádně to hlavní jsem v hlavě udržela. A poslední dva díly byly rozhodně nejlepší. U Skleněného trůnu jsem řešila, jestli budu vůbec pokračovat, a kdybych tak neudělala, byla by to velká škoda...

Harry Potter a Ohnivý pohár

» recenze 
O této knižní lásce nemusím snad polemizovat. Je to moje srdcovka už od mých čtrnácti nebo patnácti a na tom se už nic nezmění. Loni jsem si hodila re-reading díky novému vydání s krásnými ilustracemi. Musím to obdivovat, jak skvěle to vypadá. A jsem moc ráda, že jsem se do tohoto světa mohla znovu ponořit...

Meč osudu

» recenze 
Samozřejmě s promítáním nového seriálu se nemluví o ničem jiném. Já mám knížky doma ostudně už čtyři roky a dostala jsem se teprve ke třetímu dílu. Dokopat se k prvnímu mi netrvalo dlouho, ale prodleva k druhému, už byla horší. A vůbec nechápu proč. Čtení mě strašně baví, i když nejde o typické vyprávění. Jednak se v textu vyskytují i trošku zastaralejší výrazy, ale i kvůli tomu, že jde spíše o takové povídky než jeden souvislý text. Nicméně Zaklínač si mě získal a už jen tak asi nepustí...

Mercedes Thompson

» recenze
Rok 2019 pro mě byl ve znamení objevení této série. Sice jsem ji měla v podvědomí už déle, ale stále jsem se jí vyhýbala. Hlavním důvodem byl počet dílů samozřejmě. Pak mě najednou chytly roupy a já si sehnala pár dílů z druhé ruky. Jak jsem se bila do hlavy, že nemám šanci sehnat všechny díly a že sérii nikdy nedokončím. O pár měsíců později se stal zázrak a já mám všechny kousky doma :-). A nelituji.

Obsidio

» recenze 
Akta Illuminae se staly jedním ze skvostů mé knihovny. Alespoň já bych to tak řekla. Nejenže jde o originální pojetí knihy, kdy je obsah tvoření maily, chaty, útržky dokumentů, kresbami a podobně, ale i samotný děj je velice čtivý a napínavý. A Obsidio jako závěr trilogie bylo opravdu vynikající.

Nahraný

» recenze 
Druid Attikus a jeho lapálie. I tak by se to dalo nazvat. Neskutečně čtivé, plné humoru i napětí, bitek, mytologie a mnoha dalších prvků. Na tyto knihy se vždycky upřímně třesu a jejich čtení si užívám. Na tak výborné autorské počiny narážím jen zřídka a tak mě mrzí, když vydání trvá tak dlouho, jako v tomto případě...

Cizinka

» recenze
Další z mnoha srdcovek. Někteří možná ode mě tenhle fakt ještě neslyšeli, ale já nejsem zrovna nadšenec do romantiky. Moderní romanci nečtu vůbec (tedy asi záleží na tom, co si pod tím představíte), ale v historické verzi je to něco jiného. A v tomto případě jde o pěknou kombinaci romantiky, historie (skutečné i smyšlené) a sci-fi (díky cestování časem). A to jak to autorka dokázala všechno skloubit, to už chce opravdu nadání...

Malé temné lži

» recenze 
Thrillery v poslední době čtu v docela velké míře, ale ne každá kniha tomuto označení zrovna odpovídá. Obvykle autoři sesmolí nějaký příběh, který prostě poukazuje na nějaké životní obtíže a hned tomu dají nálepku thriller. Tady však dýchá ta atmosféra strachu, maloměsta, konce světa, temna a zimy na odlehlém místě a tak podobně.

Loď mrtvých

» recenze 
Rick Riordan se už také stal jednou z mých stálic, od kterých si koupím snad všechno :-D. A tak jsem nepohrdla ani další sérií z mnoha, i když jeho témata jsou si dost podobná. Nicméně tak jako tak umí navnadit tu správnou uvolněnou atmosféru a u jeho knih pěkně relaxuji. Loď mrtvých je navíc velice dobrým zakončením série, až mě výjimečně zamrzelo, že pokračování nebude.

Devět nocí

» recenze 
Co se týče české literární scény, snažím se zkoušet spoustu autorů, abych si udělala větší rozhled i v rámci naší domoviny. Ne vždycky narazím na dobré čtení, které mě dost pobaví. Bohužel je tomu tak, že v mém žánrovém záběru se ne vždycky podaří uspokojit mé nadšení. A tak mezi fantasy a sci-fi marně hledám dobré adepty. A Devět nocí rozhodně patří k těm, u kterých člověk najde zalíbení. Dystopie s velmi povedeným příběhem.

V klubíčku štěstí

» recenze 
A nakonec tato výborná kniha. Je to pro mě druhé setkání s autorkou a opět na výbornou. Její příběhy mě vždycky dostanou. Nejen svojí realističností, pravdou a srdcebolem, ale i tím, jak v temnotě lze najít i světlo. A i když už od první stránky všichni vědí, co se děje, netuší proč a hlavně jak k tomu došlo. A ten otazník visící nad tím, je to nejhorší. Do poslední stránky budete napnutí...

A jaké byly ty vaše top knihy letoška? Pochlubte se :-)

Seznam všech mých přečtených knih za rok 2019