Třetí adventní neděle a do vánoc zbývá jen devět dní. Letí to neuvěřitelnou rychlostí a já ani nevnímám ty přechody dnů. Mám to v jedné velké mlze. Sleduji akorát tu všeobecnou paniku, jak lidí šílí, chodí hlava na hlavě a všude akorát fronty. Ale do konce roku mnoho nezbývá a ta obvyklá euforie zase brzy opadne.
Nevím kolik toho za tento týden vyhrabu. Přece jen není tolik energie, zajímavých událostí a taky se mi pořádně ani nechtělo zapínat počítač. Tak pojďme v rychlosti na to, ať zase můžu nic nedělat :-D.
Jedinou přečtenou knihou je ilustrovaný Harry Potter. Trošku mi to trvalo, protože kdykoli jsem se do toho pustila, po pár stranách mi únavou padala hlava. Takže jsem to nestíhala tak rychle, jak jsem si přála. Malou recenzi samozřejmě najdete na blogu. Momentálně čtu Sherwood a pak mě čeká dlouho vyhlížená Paměť kostí.
Také jsem tu v rámci vánoční atmosféry nechala dva recepty, a to na vanilkové rohlíčky a linecké cukroví. Letos poprvé jsem dělala vlastní těsta a nekupovala, tak jsem si řekla, že se s vámi o recepturu podělím...
V sobotu jsem jela k mamce. Dělal se gyros na takové zobání, aby nebyl hlad. Jinak ale hlavním děním bylo uzení. I letos jsem si zkoušela vlastní recept na naložení masa a myslím, že se to povedlo lépe než loni. Dostala jsem i malý balíček s přáním k svátku. A odpoledne jsem pak jela domů a od té doby se víceméně válím. Jednak doháním spací režim, protože během toho povalování vždycky na chvilku odpadnu, ale taky se snažím, abych neodpadla úplně, protože mě zase bolí v krku. A to před vánoci není zrovna nejlepší.
Jak jsem říkala, není o co stát. Jediné, co poslední dny prostě dělám, tak že jdu do práce, pak se doma najím, uklidím po sobě, chvíli čtu a spím. Jakoby nic jiného ani neexistovalo, takže nemám o čem psát. Na vánoční trhy jsem se taky nedostala a nejspíš už ani nepůjdu. Venku přituhuje a mamka mi už kokosový kmen koupila a těch pár stánků, které letos postavily, mě už nejspíš nenaláká...
Takže, jak jsem říkala, jdu si po svých. Trochu poklidím v kuchyni, možná pustím nějaký seriál, ale spíš s sebou zase plácnu k Sherwoodu, protože je to zatím dost zajímavé... Tak pěknou neděli i advent a hlavně se mějte fajn :-)
Nevím kolik toho za tento týden vyhrabu. Přece jen není tolik energie, zajímavých událostí a taky se mi pořádně ani nechtělo zapínat počítač. Tak pojďme v rychlosti na to, ať zase můžu nic nedělat :-D.
Jedinou přečtenou knihou je ilustrovaný Harry Potter. Trošku mi to trvalo, protože kdykoli jsem se do toho pustila, po pár stranách mi únavou padala hlava. Takže jsem to nestíhala tak rychle, jak jsem si přála. Malou recenzi samozřejmě najdete na blogu. Momentálně čtu Sherwood a pak mě čeká dlouho vyhlížená Paměť kostí.
Také jsem tu v rámci vánoční atmosféry nechala dva recepty, a to na vanilkové rohlíčky a linecké cukroví. Letos poprvé jsem dělala vlastní těsta a nekupovala, tak jsem si řekla, že se s vámi o recepturu podělím...
V sobotu jsem jela k mamce. Dělal se gyros na takové zobání, aby nebyl hlad. Jinak ale hlavním děním bylo uzení. I letos jsem si zkoušela vlastní recept na naložení masa a myslím, že se to povedlo lépe než loni. Dostala jsem i malý balíček s přáním k svátku. A odpoledne jsem pak jela domů a od té doby se víceméně válím. Jednak doháním spací režim, protože během toho povalování vždycky na chvilku odpadnu, ale taky se snažím, abych neodpadla úplně, protože mě zase bolí v krku. A to před vánoci není zrovna nejlepší.
Jak jsem říkala, není o co stát. Jediné, co poslední dny prostě dělám, tak že jdu do práce, pak se doma najím, uklidím po sobě, chvíli čtu a spím. Jakoby nic jiného ani neexistovalo, takže nemám o čem psát. Na vánoční trhy jsem se taky nedostala a nejspíš už ani nepůjdu. Venku přituhuje a mamka mi už kokosový kmen koupila a těch pár stánků, které letos postavily, mě už nejspíš nenaláká...
Takže, jak jsem říkala, jdu si po svých. Trochu poklidím v kuchyni, možná pustím nějaký seriál, ale spíš s sebou zase plácnu k Sherwoodu, protože je to zatím dost zajímavé... Tak pěknou neděli i advent a hlavně se mějte fajn :-)
Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet
Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě...
Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)
To nejdůležitější,
co o mě musíte vědět je, že je mi přes třicet, mám ráda knihy, filmy, nekonečné lenošení a čokoládu. Blogování mě strašně baví
a věčně jsem nespokojená s designem, pořád do něj vrtám :-) A ze všeho nejraději spím :-P. 
S tou únavou to mám podobně - což je také důvod, proč si už (několik let) nemůžu číst v posteli. Idylická vize, že bych si četla až do dvou do rána, dokud knížku nedočtu, se nekoná - prostě po pár stránkách usnu. :D
OdpovědětVymazats tím už taky dlouho bojuji. Ale v absolutním tichu jsem schopná usnout i v sedě v křesle :-D
Vymazat