Mám pro vás pokračování knižních mapek. Tentokrát jsem si vybrala dvě nové knihy, co mi přistály v knihovně. Sice jsem je ještě nečetla a jen okrajově tuším, do čeho jdu, ale mapy mají oba díly moc pěkné, vypracované a navíc s barvou papíru připomínající pergamen... :-)
- Shannarův meč {recenze}
- Shannarovy elfeíny {recenze}
Shannarův meč (Shannarův meč #1)
Anotace: Shea Ohmsford žije v poklidném Shady Vale a ví
jen málo o tom, jaké potíže sužují zbytek světa. Pak však obr Allanon
odhalil spiknutí údajně mrtvého Warlocka s cílem zničit svět. Jediná
zbraň proti této moci temnoty je Meč Shannary, který ovšem smí použít
pouze skutečný dědic Shannary – a Shea je poslední z rodu a všechny
naděje
se upínají k němu. Skull Bearer, posel a oblíbenec Zla, letí do Vale a
snaží se Shea zničit. Aby Shea Vale ochránil, uprchne, avšak Skull
Bearer jde po něm...
Shannarovy elfeíny (Shannarův meč #2)
Anotace: Padesát let po pádu Temného mága se do Čtyřzemí
vrací zlo. Démoni ve vedení Dagda Mora se derou ven ze svého temného
žaláře a jejich jediným cílem je smrt posledního elfa. Nyní je jedinou
nadějí celého Čtyřzemí mladičký Wil Ohmsford, který musí pod vedením
druida Allanona odhalit svou skrytou moc a ochránit elfskou princeznu
Amberle
Elessedilovou ke Krvavému ohni. Allanon sám mezitím musí pomoci elfské
armádě odrazit nápor démonských vojsk. Dokáže Wil ovládnout sílu, jež
byla jeho dědečkovi tak vlastní? Podaří se Allanonovi přemoci zlého
Dagda Mora?
8 Komentáře
Miluji mapy v knihách, ale sama bych na tvorbu nějaké z nich neměla absolutně kapacitu a trpělivost.
OdpovědětVymazatGabux | Poslední článek
No lehké to určitě nebude. Ale jsem za ně vděčná, kolikrát mi při čtení pomůžou...
VymazatTo je zajímavý koncept článků - popravdě nevím, u kterých knih jsem viděla mapu a kde ne, moc často to nevnímám. Vím, že mapu má vždy Hraničářův učeň. Pak znám knihy, které místo mapy mají rodokmen, to je taky užitečná věc. :D
OdpovědětVymazatjj, například Cizinka má rodokmen, ale tam je to trochu i spoiler, což jsem se pěkně napálila :-D
VymazatMapy v knihách se mi líbí. Sice se při čtení nevracím a nekoukám se, kde jaká postava je (přítel naopak ano), ale i tak se jimi kochám.
OdpovědětVymazatKdyž jsme pro Aldormu začaly s holkama vymýšlet mapu, teprve v tu chvíli mi došlo, jak moc je to složité. A samozřejmě postupně jsme zjistili, že musíme dodělat celý kontinent a padl na to celý jeden autorský sraz. Ale zase to byla zábava a naše vrchní grafička si s tím pak slušně vyhrála :-) Myslím, že nebýt jí, tak sice mapu máme, ale jen černobílou a kreslenou tužkou.
Nevracím se pokaždé, ale obvykle v momentě, kdy jde o nějakou cestu a já se ztrácím, tak se podívám na trasu a tak podobně. V některých fantasy knihách je opravdu hodně popisovaných míst či tras a dost mě to mate...
VymazatJá mám problém, že jsem ten typ čtenáře, co děj doslova hltá. Takže i kdyby mi popisoval autor, že po dvou a půl kilometrech musel změnit směr a jet severozápadně, tak je mi to v danou chvíli jedno. Prostě hltám a hltám a najednou je konec příběhu.
VymazatZase je fakt, že díky tomu mohu knížky číst opakovaně a víc si vychutnat detaily.
Mé první čtení je opravdu jen "užít si a nechat se unášet dějem" a druhé bývá "věnovat pozornost autorovo stylu psaní". Proto taky dokáži knihu o 600 stranách přečíst klidně za jediný den. V ty dny jsem ráda, že přítel umí vařit :-D
Mapky v knihách mám ráda a zrovna v Shannarových elfeiných je krásná a při čtení mi pomohla. Přesně jak říkáš, když se hrdina někam vydává, ráda se podívám, kudy jde. Udělám si tak ucelenější pohled na věc. :)
OdpovědětVymazatKaždý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)