Řetěz z trnů • Cassandra Clare

Poslední díl série všechno hezky uzavřel. A když říkám hezky, myslím tím, že se to opravdu podařilo. Tentokrát jsem byla hodně potěšená, že jsem dokonce dokázala přejít všechny ty věci z ya, které mě obvykle vytáčí.

Kromě klasického klišé ve vztazích typických pro ya a pro tuto autorku, se tu tentokrát v mnohem větší míře příběh točí okolo démonů, zrádné Tatiany a dalších věcí, které se postupně uzavírají. Ale hlavně kolem rodiny a přátelství, na kterých je to především postavené. Vznikají nové vazby, některé se obnovují, jiné zase více zpevňují. Je hezké pozorovat, jak konečně dílky zapadají na své místo.

Samozřejmě dochází k vrcholu a hlavnímu vyústění děje, velké bitvě, rozuzlení, vyřešení vztahů, budoucnosti... Trošku mě mrzí, že alespoň v tomto boji nedostali více místa Will, Tessa, Magnus a jiní. Chápu, že je série především o jejich potomcích, ale aspoň v závěru jsem čekala něco epik, kde by předvedli svou sílu a moc lovci stínů pohromadě. Nicméně i tak to bylo výborně sepsané a nápadité. Žádný cukrkandl a příliš sentimentality. Bylo to tak akorát.

Jsem ráda, že se věci konečně vyřešily, i když bych si někdy přála, aby to netrvalo tři díly. Aspoň nějaké páry by mohly být šťastné hned od začátku, aby pak nepůsobilo příliš divně a hekticky, uměle, že se všichni dají dohromady až na samém konci. 

Jediné, co bych vytkla nejvíce, tak Cassandřino zaměření na homosexuály v tomto příběhu. A to především kvůli tomu, že když člověk před lety četl Nástroje smrti, bylo z toho cítit, jak v naší moderní době lovci stínů nenávidí své lidi, kteří jimi jsou. Celkově bylo nepřijatelné být homosexuál, chtít žít s civily nebo podsvěťany. Úplně z toho sálalo to nepřátelství a bylo tím vysvětleno spoustu věcí okolo Aleca. Ale tady, dvě století zpátky, jsou s tím většinou všichni nějak smíření. Neřeknu mladé generace, kdy mezi přáteli jsou tolerantnější. Ale i ty starší? Jejich rodiče a lovci starší než jejich rodiče? Podle mě jí to v tomhle ohledu dost ujelo.

Bylo to občas dost napínavé, v jednu chvíli depresivně temné, ale byla to příprava na závěr. Naivní, plné lásky, jako vždy s tématem toho, že dobro a láska všechny překážky přemůže. Svět lovců stínů mám ráda. I přesto, že musím bojovat se zařazením ya, ke kterému patří určité stereotypy. Někdy mě příběh a jednání postav neskutečně vytáčí. Ale někdy je to tak výborně napsané, že jsem ochotná přivřít oči. Budu doufat do budoucna, že Cassandra v tomto světě zůstane, ale pokusí se zvednout laťku tím, že by napsala příběh se staršími postavami pro starší čtenáře.

 

 

Odkaz na instagramový příspěvek a komentáře

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Luciina zašívárna 🇨🇿 (@lucylillianne)