22 prosince, 2019

Shrnutí roku 2019

neděle, prosince 22, 2019 6 komentářů
A máme zase další dekádu za sebou. Je to tak, blíží se nový rok s číslem 2020. Jako vždy pro vás mám takový přehled všeho dění za celý rok, všechny úspěchy i neúspěchy, všechny zásadní změny, informace o mě, rozhodnutí o blogu a co si budeme vykládat, prostě to důležité (alespoň pro mě) co se za rok 2019 stalo... Tentokrát o něco dříve, jelikož jsem se rozhodla, že týdenní shrnutí za poslední dvě neděle už sepisovat nebudu. Důvodem je moje chřipka, kdy jsem uvězněná doma, takže bych vám vlastně neměla ani co sdělit, kromě toho, že se neustále válím :-P

Letošní rok jsem zahájila s předsevzetím, že musím pokořit svoji vysněnou hranici přečtených knih za rok. Už od prvních dní jsem se do toho opravdu opřela. Nebylo to na škodu, protože jsem začala pracovat na svých zásobách a co si budeme povídat, některé knihy čekají na přečtení i víc jak dva roky... :-D Po celý rok jsem se pěkně držela a vybírala knihy, které mě dokázaly opravdu nakopnout a jejich čtení mi netrvalo tak dlouho. Samozřejmě šťastná ruka nefungovala vždycky na sto procent, ale myslím, že tentokrát jsem to zvládla na jedničku.

Stejné nadšení do knih jsem však nesdílela ohledně svých narozenin. Tak nějak to na mě celé padlo a oslavu jsem chtěla zrušit. Ale dostala jsem to příkazem, že mám přijet alespoň na dort a prý ať je neštvu. Tak jsem dojela, dort byl obrovský ve tvaru otevřené knihy. A ani ty dárky si neodpustili, přestože jsem říkala, že nic nechci... Marně přemýšlím, jestli je dobré, když vás k něčemu občas nutí nebo je lepší, když vás nechají, ať je po vašem. Ono z toho vždycky něco vzejde, ale otázkou je jestli v dobrém či špatném. Ale já to nakonec překousla a docela si to užila...










'Životní' změny se týkaly i samotného blogu. Po letech a několika stěhováních a přeměnách, smazání a opětovném nahrání, jsem se rozhodla zrušit blog o filmu Avatar. Ten jsem založila před deseti lety, protože jsem jeho velký fanda. Tenkrát mě to úplně očarovalo grafikou a vzhledem, těmi možnostmi. A tak jsem si založila samostatný blog. Nebyl úplně neúspěšný, ze začátku mi tam chodilo více lidí než sem, ale jelikož režisér s pokračováním čekal přes jedenáct let, aktivita samozřejmě začala upadat, nebylo tolik novinek a moje nadšení opadlo totálně. Po několika rozmýšleních co dál, jsem nakonec blog smazala a ve formě krátkých přehledů zakomponovala sem. Vznikla tak rubrika Oblíbené světy, kde najdete i třeba Pána prstenů, Harry Pottera a další.

Avatar ale nebyl jediný blog, který jsem se rozhodla zrušit. Po delším dilematu a domluvě s vámi, jsem nakonec znovu připojila Praktický koutek k tomuto blogu. Původní oddělení bylo kvůli tomu, že jsem tam hodně dělala grafiku a vytvářela jsem návody, ale s postupem času moje aktivita klesla, protože nebylo kdy pořád něco tvořit. A tak nakonec i tato část se vrátila. Už hodně let mluvím o svém blogu jako o osobním, že není pouze knižní. Je to takový můj svět plný věcí, které mě zajímají, mých koníčků a spousty dalších věcí. Proto tu najdete nejrůznější všehochuť témat a já doufám, že si dokážete díky tomu vybrat :-). Na hlavní stránce úplně nahoře vzniklo kvůli tomu (snad) přehledné menu, abyste nemuseli dlouze bloumat.

A tím samozřejmě nekončím. Po několika letech došlo i k odstavení facebookových skupin. Začínalo to pro mě být trošku náročné. Už jsem vedla čtyři a bylo nad moje síly udržovat aktivitu u všech. Navíc jsem své fanoušky prosila i o aktivitu z jejich strany nebo alespoň označení 'To se mi líbí', abych věděla, zda vůbec má cenu u toho sedět. Mám i svůj život a volný čas bych ráda rozložila i na jiné věci. Ale bylo víceméně ticho po pěšině. Až jsem oznámila, že skupiny uzavírám a archivuji, najednou jsem dostala komentáře. Většinou mi lidé fandili s tím, že pro tyto informace si budou chodit ke mně na facebook blogu. Ale samozřejmě byli i odpůrci, kteří nebyli spokojení. Ale bohužel. Varování bylo několik a pokud prostě něco sdílíte a nemáte k tomu žádnou reakci, pramálo vás to pak bude bavit, že...

Letos jsem trošku podlehla i eko mánii. Tedy v mém případě jen v mírném měřítku. Začalo to tím, že jsem odbourala co nejvíc používání plastových sáčků. Tudíž jsem aplikovala na svačiny do práce dózy, na nákupy pečiva, ovoce a zeleniny mám nejrůznější látkové a síťované pytlíky a doma třídím odpad ve velkém. Každou maličkost, třeba i obal od bonbónu, jízdenku z tramvaje apod :-P. Je mi jasné, že já sama planetu nezachráním, koneckonců, co bude mi může být jedno, já tu po sobě nikoho nezanechám, ale aspoň mám dobrý pocit, že na rozdíl od většiny obyvatelstva se snažím a nejsem lhostejná.


Velikonoce jsem strávila u mamky, barvily se vajíčka, pekl mazanec, vyráběly jsme si voňavé soli do koupele a relaxovaly na zahradě. Všude sluníčko a zeleno, tak bylo fajn. Na zadek jsem dostala jen mírně (tentokrát žádný sadismus) a do domu jsme nikoho nepouštěly :-D. Jaro jako vyšité, člověk by takových dní potřeboval více, hned ty sluneční paprsky dodávaly na energii a dobré náladě...










V květnu jsem už po několikáté navštívila veletrh knih v Praze. Mamka se už automaticky připojila, protože první návštěva ji nadchla. Takže i tentokrát jsme jely spolu. Opět jsme si to celé užily, počasí bylo horší, zataženo a chladno, ale o to líp se potom uvnitř budovy existovalo. Kdyby pražilo slunko, byly bychom zase pěkně upečené. Prošly jsme si i areál a v momentě, kdy už nohy nezvládaly, vydaly jsme se směr nádraží. V příštím ročníku bychom už chtěly zkusit jet alespoň na dva dny, abychom měly i něco ze samotného města a ne vždycky jet přes celou republiku tam a zpět jen kvůli knihám :-).
 






Poprvé jsem navštívila i tolik vychvalovaný Humbook. Pro mě to však nebyla ta pravá akce. Program byl příliš nabitý, nestíhala jsem všechno co bych chtěla, protože se jednotlivé části strašně překrývaly. Neberu v potaz to, že je to dělané pro mladší osazenstvo, že bych v kostýmu třeba nikdy nepřišla. Ale i já ve svém věku čtu YA knihy a baví mě, většinou a tak jsem chtěla vidět autory. Ale na tak malý prostor by neměli pouštět tolik lístků. Nebylo si ani kam sednout, kde odpočinout, nebyl pořádně čas jíst. Vůbec jsem nestíhala a to jsem tak půlku věcí ani neviděla. Bohužel mě to nenadchlo tak jako Svět knihy a další ročníky už neabsolvuji...



V červnu proběhla oslava mamčiných narozenin. Udělala jsem jí dort jako překvapení. Pro mě to byl první dort takového rázu. Nikdy jsem se o to moc nepokoušela, maximálně jsem udělala takový ten piškotový s ovocem a želé. Tentokrát jsem se rozhodla, že to vážně vymakám. Sice se mi nepovedl podle mých přestav, nebyl zrovna pro oko nejkrásnější, ale mamku jsem překvapila a strašně z něj byla nadšená :-D. Tak příště možná zas...


Rok 2019 se nesl i v duchu dost šíleného počasí. V létě se to přímo hemžilo dešťovými průtržemi, některé byly tak velké, že jsem to ještě v životě nezažila. Docela mě to přimělo přemýšlet nad tím, jak se od mého dětství celé klima mění. Místo hromad sněhu, ve kterých jsme jako děcka blbli, teď máme vánoce na suchu a v létě zase naopak padají takové srážky, že se auta div netopí... A ani Maggie to zrovna nezvládla nejlépe. Očividně byla tak vyděšená, když jsem byla v práci, že mi zpřeházela celý byt a okousala botník.



Po sedmi letech se zase viděly ty naše holky - Maggie se svojí sestrou Teebee :-) Už to bohužel nebylo takové, jako když byly malé a vyrůstaly spolu, dvě závislačky neustále u sebe. Ale i tak bylo fajn, když jsem měla možnost je zase vidět pohromadě...



Na podzim jsme absolvovali Gulášfest. Těšila jsem se na něj už řadu dní, od doby co jsem zjistila, že bude. Ale bylo hrozné horko a ta jedna porce pálivého guláše mi bohatě stačila. Navíc někteří se rozhodli pro pěší túru tam i zpět, což byla docela zabíjárna. Nakonec jsme to museli vydýchat na zahradě ve stínu. Myslím, že mnohem zajímavější a lepší by bylo si ho uvařit v kotlíku na zahradě :-D.

Nevyhnula jsem se ani dost podivným nápadům a zbrklostem. S kolegyní jsme si dělaly legraci, že si pořídíme kolobrndy, ať nemusíme šlapat pěšky. A moje šílená spolupracantka se do toho ihned pustila a do dvou dnů ji měla. Ale na rozdíl ode mě, která jsem si ji pořídila ještě o něco později, si vybrala elektrickou, což já jsem nechtěla. Takže jsem si vyzkoušela tu svou a to přesně na třech jízdách, kdy jsem zjistila, že to nebude nic pro mě. Za prvé si myslím, že pro mě byla malá a za druhé, jsem si dost rozhodila ty svoje špatný záda, že jsem to okamžitě zavrhla. Naštěstí ji v obchodě vzali zpět, protože byla téměř nepoužitá a jsem za to moc ráda. Takové nápady už si nechám laskavě od cesty a budu šlapat pěšky :-).



Podzim a konec roku se nesl už hlavně ve vánočním duchu. Samý shon, práce a práce, pečení cukroví a tak dále. Aktivita na blogu poklesla a nejen u mě. Všimla jsem si, že i ostatní blogeři trošku polevili a celá planeta se soustředila asi na ten den D. V mezičase jsem dostavěla model Ferrari, abych si uvolnila místo na stole. Udělala jsem si opáčko s čtvrtým Harry Potterem. Pekla jsem cukroví, nepovedlo se tak jak jsem si původně v hlavě malovala, ale tak příští rok se snad zadaří lépe. Teď to mám alespoň otestované...




No a závěr roku jsem si vylepšila již zmíněnou parádní chřipkou. Jakoby nějaké znamení či špatný vtip. Trest za to, že jsme se rozhodli slavit svátky napůl, přesněji bez dárků? Nejenže se venku neobjevila ani vločka, ono tam dokonce prší. S nemocí jsem uvězněná doma, včetně Štědrého dne, takže žádný celý den strávený u mamky se nekoná. Ani na trhy jsem se pořádně nedostala. Jediné, co mi v těchto dnech zlepšuje náladu, tak zkouknutý seriál Zaklínač (který bych nejraději sjela celý znovu) a čtení posledního dílu Cizinky...

Mám teď tedy čas na přemýšlení. Ráda bych po letech trochu pozměnila svůj blogovací status. Týká se to hlavně všech těch rubrik, které vedu, a které mi mnohdy už moc nedávají (mé knižní série, knižní přírůstky - všechny nové knihy můžete vidět v měsíci s knihou, akce a soutěže, možná i shrnutí týdne, kdo ví...). Z počátku mě hodně bavilo skládat všechny ty přehledy, statistiky, psát o všem možném, vymýšlet články, které by mohly ostatní zajímat. Ale časem se to stalo spíše břemenem. Zvlášť když v mém měřítku, v jakém knihy domů tahám, je mimo mé síly všechno udržovat aktuální... Proto dojde postupně k odbourání některých rubrik, abych si uvolnila ruce a nebyla tolik zabraná do zbytečné práce. Nakonec to určitě bude vyhovovat oběma stranám. Zjistila jsem totiž, že i když za celý týden vypustím pouhý jeden článek, chodí stejné množství lidí, jako když budu publikovat každý den. Proto se raději zaměřím na to minimum, ale kvalitněji...

A to je z toho důležitého a zásadního asi vše. Samozřejmě mám jako vždy dilema, jak pokračovat další rok. Zda nejsem jen kolovrátek, který se opakuje a nedokáže nalákat nové nadšence. Vždyť ani pořádně nezískávám nové fanoušky ani na facebooku, natož instagramu. V druhém případě často přemýšlím, jestli je pro ostatní větším lákadlem mít vyumělkovaný účet, kdy je každá fotka dokonalá a plná Photoshopu a v konečném důsledku ještě celý feed nějakým způsobem ladí. Já toho nejsem schopná a upřímně se mi ani nechce, mám raději přirozené momentky, které vzniknou v momentě, kdy se mi chce zrovna něco vyfotit a přidat. Což ovšem pro většinu není dost lákavé. Také často zvažuji nějakou novou omezenější formu aktivity na blogu. Přece jen, jediné, co se tu točí jsou recenze a pravidelné články. Těch názorových mě moc nenapadá.


Nezbývá mi než další rok zvažovat a upravovat drobnosti a čekat, zda se někomu bude u mě líbit. Snad nikoho nenudím svými obyčejnostmi a tuctovostí. Doufám, že i nadcházející rok budeme spolu bojovat s čtecí horečkou a vydržíme ještě nějakou dobu řešit, které knihy za to stojí a které ne. Ale mezitím, krásný zbytek roku 2019 :-).



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

6 komentářů:

  1. Moc krásné shrnutí. Je vidět, že sis s ním dala práci. :) Přeju, ať svátky přečkáš co nejlépe to půjde a do nového roku jen to nejlepší - zdravý, štěstí, lásku, mnoho nových knih a nových čtenářů :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné shrnutí. Je vidět, že jsi toho za tento rok hodně prožila. A i upravila blog. :) Přeju ti mnoho úspěchů do dalšího roku, hodně štěstí a zdraví. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Hmm, právě jsem dokončila knižní článek za rok 2019, ale možná bych mohla udělat i nějaký ze života, v němž se toho dělo docela dost - maturita, vysoká, stěhování do ciziny... :D

    Taky moc nemusím oslavy narozenin.:)

    OdpovědětVymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)