25 července, 2019

Mám pro vás pokračování knižních mapek. Tentokrát jsem si vybrala dvě nové knihy, co mi přistály v knihovně. Sice jsem je ještě nečetla a jen okrajově tuším, do čeho jdu, ale mapy mají oba díly moc pěkné, vypracované a navíc s barvou papíru připomínající pergamen... :-)

  • Shannarův meč {recenze}
  • Shannarovy elfeíny {recenze}

Shannarův meč (Shannarův meč #1)

Anotace: Shea Ohmsford žije v poklidném Shady Vale a ví jen málo o tom, jaké potíže sužují zbytek světa. Pak však obr Allanon odhalil spiknutí údajně mrtvého Warlocka s cílem zničit svět. Jediná zbraň proti této moci temnoty je Meč Shannary, který ovšem smí použít pouze skutečný dědic Shannary – a Shea je poslední z rodu a všechny naděje se upínají k němu. Skull Bearer, posel a oblíbenec Zla, letí do Vale a snaží se Shea zničit. Aby Shea Vale ochránil, uprchne, avšak Skull Bearer jde po něm...
  



Shannarovy elfeíny (Shannarův meč #2)

Anotace: Padesát let po pádu Temného mága se do Čtyřzemí vrací zlo. Démoni ve vedení Dagda Mora se derou ven ze svého temného žaláře a jejich jediným cílem je smrt posledního elfa. Nyní je jedinou nadějí celého Čtyřzemí mladičký Wil Ohmsford, který musí pod vedením druida Allanona odhalit svou skrytou moc a ochránit elfskou princeznu Amberle Elessedilovou ke Krvavému ohni. Allanon sám mezitím musí pomoci elfské armádě odrazit nápor démonských vojsk. Dokáže Wil ovládnout sílu, jež byla jeho dědečkovi tak vlastní? Podaří se Allanonovi přemoci zlého Dagda Mora?
 



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Miluji mapy v knihách, ale sama bych na tvorbu nějaké z nich neměla absolutně kapacitu a trpělivost.

    Gabux | Poslední článek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No lehké to určitě nebude. Ale jsem za ně vděčná, kolikrát mi při čtení pomůžou...

      Vymazat
  2. To je zajímavý koncept článků - popravdě nevím, u kterých knih jsem viděla mapu a kde ne, moc často to nevnímám. Vím, že mapu má vždy Hraničářův učeň. Pak znám knihy, které místo mapy mají rodokmen, to je taky užitečná věc. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, například Cizinka má rodokmen, ale tam je to trochu i spoiler, což jsem se pěkně napálila :-D

      Vymazat
  3. Mapy v knihách se mi líbí. Sice se při čtení nevracím a nekoukám se, kde jaká postava je (přítel naopak ano), ale i tak se jimi kochám.
    Když jsme pro Aldormu začaly s holkama vymýšlet mapu, teprve v tu chvíli mi došlo, jak moc je to složité. A samozřejmě postupně jsme zjistili, že musíme dodělat celý kontinent a padl na to celý jeden autorský sraz. Ale zase to byla zábava a naše vrchní grafička si s tím pak slušně vyhrála :-) Myslím, že nebýt jí, tak sice mapu máme, ale jen černobílou a kreslenou tužkou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevracím se pokaždé, ale obvykle v momentě, kdy jde o nějakou cestu a já se ztrácím, tak se podívám na trasu a tak podobně. V některých fantasy knihách je opravdu hodně popisovaných míst či tras a dost mě to mate...

      Vymazat
    2. Já mám problém, že jsem ten typ čtenáře, co děj doslova hltá. Takže i kdyby mi popisoval autor, že po dvou a půl kilometrech musel změnit směr a jet severozápadně, tak je mi to v danou chvíli jedno. Prostě hltám a hltám a najednou je konec příběhu.
      Zase je fakt, že díky tomu mohu knížky číst opakovaně a víc si vychutnat detaily.
      Mé první čtení je opravdu jen "užít si a nechat se unášet dějem" a druhé bývá "věnovat pozornost autorovo stylu psaní". Proto taky dokáži knihu o 600 stranách přečíst klidně za jediný den. V ty dny jsem ráda, že přítel umí vařit :-D

      Vymazat
  4. Mapky v knihách mám ráda a zrovna v Shannarových elfeiných je krásná a při čtení mi pomohla. Přesně jak říkáš, když se hrdina někam vydává, ráda se podívám, kudy jde. Udělám si tak ucelenější pohled na věc. :)

    OdpovědětVymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)