Při čtení jsem měla několikrát zaječí úmysly. Vyprávění zaměřené na pátrání po stopách zločinu, slepování detailů a sbírání stop mě docela bavilo. Tam je vidět, jak autorka dokáže dobře napsat detektivku, zajímavě, poutavě a rozhodně čtivě.
Jenže to by nesměla do hlavní role zasadit takovou ženskou, kterou tam dala. Nejen, že se většinu doby chová jako paranoidní psychopatka, na což má i trochu nárok, ale je to hotový maniak, který neví co dělá. Na jednu stranu chápu trauma z toho, co ji v minulosti potkalo (což nemusí každých pár stránek pořád připomínat), ale nerozumím tomu, proč má takové nutkání řešit případ vraždy a jiných zločinů místo policie. Rýpat se v místech činu, zatajovat informace a podobně. Zvlášť, když se jí to netýká a zaručeně jí to může uškodit. Tohle mi vážně lezlo na nervy.
Díky této nesympatické hlavní hrdince jsem nejednou skřípala zuby a raději bych tou knihou hodila a dál už nečetla. Pokračovala jsem spíše setrvačností, abych se dozvěděla jak to s ní vlastně dopadne, protože si zadělávala na jeden průser za druhým.
Konec knihy už se rozjel ve velkém a konečně to začalo dávat lepší smysl. Ukázala se pravda a napětí stoupalo. Nicméně dojem z většiny knihy (pomalé šnečí postupy a otravná Carolin) to bohužel nepřebije a je to pro mě zklamání. Třetí díl už nějak překousnu, protože mě zajímá, jak to dopadne, ale v mých očích to na Beatrice Kaspary nebo Saeculum jednoduše nemá...
0 Komentáře
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)