Hněv • John Gwynne

 

Jste tým Věrní a padlí nebo Krvopřísežní? 🤣

Tak, i druhá série Johna Gwynnea dospěla ke svému konci. Cesta to byla dlouhá a strastiplná, mnohdy úmorná. Užívala jsem si ji po celou dobu, ale abych byla upřímná, Krvopřísežní mi k srdci přirostli přece jen o něco více.

Byli totiž drsnější, pocitově dospělejší, víc po vzoru severských Vikingů a to mě neskutečně bavilo. Tady jsem naopak měla často pocit lehkého nádechu čtiva pro mládež svou "pohádkovostí", většinou s hodně mladými hrdiny v popředí. Ne že by autor nekosil postavy hlava nehlava v obou táborech. To pro mě není známkou drsnosti. Ale tady mi to přišlo nějaké lehčí, jednodušší, bez velkých komplikací a intrik. Tak trochu jako přímá cesta bez odboček, všechno hned a na rovinu. Se spoustou šťastných okamžiků a zamilovaných párů...

Možná jsem jen potřebovala, u všech těch menších bojů probíhajících po cestě, cítit větší napětí, vidět větší ztráty na obou stranách místo toho, rychlého postupu kupředu. Kdo ví...

Všechny menší potyčky a problémy směřovaly k závěrečné bitvě, která byla fakticky dlouhá. Mám pocit, že to bylo dost protahované a neustále se opakovaly stejné prvky zranění a zákeřných výpadů, někteří schytávali rány po pár vteřinách, jiní měli kliku a neustále se jim neskutečným štěstím vyhýbali (jako nějací superhrdinové) a získávali jen škrábance. Někteří se prostě bodali do zad... Až mě to začínalo nudit.

Co se týče hlavní zápletky boje dobra a zla, tak to bylo v pořádku. Trošku jsem bojovala s představou okřídlených démonů, kteří mi tam tolik nepasovali, nicméně to byl prostě jen další způsob, jak se vypořádat s tématem. I Corbanův plán s Poklady jsem zkousla, i když hned po odhalení mi bylo jasné, jaká je to hloupost. 

Podle mě tato série tlačí více na význam příběhu než na samotný obsah. Hlavní je téma přátelství, že ho lze najít i na místech, kde to člověk nečeká. Že věrnost je něco, za co musí bojovat. Za svobodu. Že nikdy není pozdě na změnu či odpuštění. A tak to vlastně v tomto duchu plyne celou knihou. A možná bych z toho neměla takové rozporuplné pocity, kdyby alespoň ten konec a finále s Corbanem dopadlo jinak. S tím se jen těžce smiřuji, protože mi to nesedí k příběhu a nepřijde mi to fér k ostatním... Ale sérii i tak zbožňuji, autor spadá do mé topky. A až nastane ten správný čas na opáčko, udělám si knižní maraton.