Kosti pod mechem, kniha, která mě zlákala obálkou a tématem minotaurů. Ti se u nás v literatuře nijak zvlášť neobjevují, tak proč nevyzkoušet něco nového? Navíc už jsem od autorky četla pět knih, tak jsem si říkala, že je to sázka na jistotu.
První část knihy (kapitola) působila dost stroze a odbitě. Vyprávění bylo takové holé a navíc během necelých sedmdesáti stránek bylo shrnuto dění za tři roky. Což mi přišlo zmatečné a moc uspěchané. Navíc tento 'epilog' prozradil příliš mnoho, což bych se mnohem raději dozvěděla až na samotném konci, kde by mě to emočně víc srazilo.
Dále už to bylo o něco lepší. Příběh byl zajímavější. Vrátil se na začátek a poskočil o nějakou dobu zpět, před první kapitolu. I další části knihy se přesouvali v čase sem a tam. Takže nešlo o ucelený jednotný příběh od začátku do konce. Nicméně už se alespoň četl lépe. Postavy byly sympatické, rozhodně jsem si oblíbila záporáky i klaďase. Samozřejmě nejlepší byl Nerghan, jak jinak. K postavám nemám co vytknout, zahrnovaly všemožné charaktery. I když jejich vztahy byly víceméně hodně jasné, bez většího vývoje nebo hloubky.
Čtení mě hodně bavilo, daný svět a minotauři mě neskutečně oslovili a zaujali. Trošku mi to připomínalo severskou mytologii. Veškeré zmínky o cti, boji, přátelská klání, bitvy s nepřáteli, klanové rozepře, jejich zvyklosti, rozdělení světa na lidi a nelidi, to jsem si vážně užívala. V mých očích však knize ubíralo pár věcí na kráse.
Jednak mi moc nesedělo časové rozpoložení a skoky sem a tam, včetně úvodní kapitoly. Musela jsem dávat pozor, abych si to správně poskládala dohromady. Tohle obvykle ocením jen, když jde o vyprávění více postav z různých dob. Jinak jsem raději, když děj plyne chronologicky. Nelíbily se mi ani velké posuny ve vyprávění o celé roky. V podstatě se všechno bralo hodně po povrchu a přitom by si tenhle námět zrovna zasloužil podstatně větší rozpětí a hloubku.
Bylo to příliš rychle vyprávěné. Mnohem víc bych si užila dvojnásobnou bichli, která by mi více přiblížila život minotaurů a především Nerghanův. Abych se do příběhu opravdu vpravila a vcítila. Takhle z toho mám pocit, jakoby šlo spíše o spojení několika povídek v jeden celek. Líbilo se mi to, ale raději bych nějaký hlubší a plnější obsah...
#spoluprace #recenze @hostbrno
Na Kosti pod mechem se v dubnu chystám, tak snad mě nezklamou.
OdpovědětVymazatSnad ne :-)
VymazatZajímavá recenze. Je pravda, že s tématem minotaurů se člověk zase tak často nepotká, takže mě to zaujalo, asi si dám knihu do wishlistu :)
OdpovědětVymazatVelmi zajímavá tématika :)
OdpovědětVymazat