Jsem ráda, že jsem si třetí recenzák nechala na konec. Tahle kniha mě docela zbourala. U Horkých vaflí a ledových koupelí jsem nechápala, jak může někdo tvrdit, jak to bylo emotivní. Pro mě to byl obyčejný průměr, který ve mě nic nezanechal. Pokud to mám srovnávat s touto knihou, tak to úplně bledne...
Z počátku jsem měla obavu, jak to celé zvládnu dát dohromady, protože kniha je psaná zvláštním způsobem. Dva pohledy ze současnosti - Georgie a Noah, mají vždycky na začátku kapitoly jako úvod dopis z minulosti. Ta se týkala dalších dvou pohledů - Scarlet a Jamesona, Georgiiných praprarodičů. Jejich vyprávění začíná během druhé světové války, kdy se seznámili a zamilovali. V této části je docela jasné, kam to zhruba směřuje, protože díky dopisům a nějakým utržkům z rozhovorů v současnosti, dává autorka určité indície.
Co se týče současných postav, tak tam je docela typické seznamování hlavní dvojice, které rozhodně ničím nepřekvapí, je to přímo do očí bijící. Ale drama tu vzniká díky jiným věcem, například nezodpovědné matce mrše, která Georgii celý život láme srdce. Nebo její bývalý manžel, který jí taky dal emočně co proto. Tuto dějovou linku drží vznikající vztah mezi postavami a taky dopisování nedokončené knihy Georgiiny prababičky, což byla vlastně taková biografie z jejího života.
Potíže mi z počátku dělalo to, že se tu píše stále o babičce, ale ve skutečnosti to byla prababička, takže mi chvíli trvalo, než jsem pochopila posloupnost jednotlivých generací. To totiž autorka odkrývá pomalu po troškách, takže to může působit trošku zmatečně. I když současná linka byla romanticky klišoidní, vůbec mi to nevadilo. Největší váhu nesla minulost, která stejně jako nějaká záhada, napínala moje nervy k prasknutí. A když jsem došla na konec a zjistila veškerou tu opravdu, zůstala jsem jen hledět, protože to jsem prostě a jednoduše absolutně nečekala. Emoce sršely všemi těmi dobami, postavami, smutkem z války, z nepochopení rodiči, zklamáním z nedostatku lásky a důvěry. Ale přes veškerou tu romantiku tu byla i velká nespravedlnost, která dokáže ubíjet... Tohle si rozhodně zaslouží plný počet...
Odkaz na instagramový příspěvek a komentáře
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora.
Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě...
Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)
To nejdůležitější,
co o mě musíte vědět je, že je mi přes třicet, mám ráda knihy, filmy, nekonečné lenošení a čokoládu. Blogování mě strašně baví
a věčně jsem nespokojená s designem, pořád do něj vrtám :-) A ze všeho nejraději spím :-P. 
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)