Kořist • Yrsa Sigurðardóttir

 Tohle pro mě bylo první setkání s autorkou. Loni jsem ji viděla na Světě knihy a nechala si podepsat jinou knihu, nicméně jsem dosud neměla chvilku ji přečíst. Zaujala mě však její novinka a tak jsem si řekla, že je čas to zkusit.
Myslím, že je to poměrně známá oblíbená autorka, která napsala už docela dost knih. Přesto mě její styl trošku zaskočil. Byl takový zvláštní, jakoby nevypsaný a popravdě mě příliš nebavil. Jakoby to psal nějaký začátečník.
Velkým zklamáním pro mě bylo zjištění, že jde vlastně o duchařinu. A to já zrovna nemám ráda. Kdybych to tušila, vůbec bych si knihu nevybrala. Jediným kladným faktem bylo, že byla docela krátká a přestože jsem měla chuť to vzdát, nakonec jsem dočetla.
Napětí se dalo krájet a celkový námět byl rozhodně zajímavý. Jednotlivé kousky se logicky spojovaly, ale pravda je odhalena až na samém konci, kdy vlastně pochopíte, že o ty duchy zase tak moc nešlo. Nicméně to nesmaže dojem ze čtení toho zbytku.
Postavy mě příliš nebavily, takové prosté, nijaké a hodně charakterově podobné. Obvykle uzavřené nespolečenské typy. Co se týče skupinky turistů, tak jde o obvyklé klišé, kdy absolutní amatéři se vydají do nehostinné ledové pustiny, bez jakýchkoli zkušeností. Což chápu jako totální idiocii.
Takže po tematické stránce dobré, duchové strašidelní, dokud nenajdete opravdový význam všech událostí, závěr neskutečně překvapující. Ale faktem zůstává, že nejsem ohromená a basta...

 Četli jste knihu? Jak se vám líbila?

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora.