Nevím, jak předchozí rok, na přehled jsem se nedívala, ale ten letošní byl opravdu hrozný. Snad nejhorší za poslední dobu. Neustále se střídaly období dobrých dní, ale převažovaly ty špatné. Takže doufám, že letos budu mít nakročeno lépe. Opravdu bych to potřebovala.
Nejhorší, co se týkalo přímo mě, tak na jaře jsem byla nemocná. Podařilo se mi ulovit krásnou angínu míchanou covidem. Úžasná kombinace, to vám povím. Bohužel ale největší potíž byla v antibiotikách, které jsem dostala od doktorky. Už půlku života trpím na problémy se zažíváním a tyhle prášky mě dokonale rozhodily. Moje úžasná doktorky mi tvrdila, jak se za dva tři dny dám dohromady a bude to zase v pořádku. Chyba lávky. Srovnat ty vnitřnosti do klidu trvalo téměř tři měsíce, během kterých jsem ztratila sedm kilo váhy. Ani po několika měsících jsem nebyla schopná to dohnat zpátky. Takže antibiotika už nikdy více...
Abych toho neměla málo, během roku začala Maggie bláznit. Z počátku to byly jen drobnosti, obvykle rozestlaná postel nebo vytažené boty z botníku. Časem se to stupňovalo a běhala po nábytku až se pustila i do likvidace. Ke konci roku mi došla trpělivost a jely jsme na veterinu. Nakonec se po krevních testech zjistilo, že má problémy se štítnou žlázou, což mohlo způsobit její úzkosti a stres. A jako bonus k tomu začíná mít zákaly na očích, takže ztrácí zrak. Další důvod k tomu, aby bláznila. Po dvanácti letech soužití s absolutně hodným a pasivním psem to jako bylo kýbl ledu na hlavě. Každopádně už nějakou dobu bere léky, které bude mít doživotně, plus ji dopuji léky na stres, ale účinky jsou neskutečně pomalé. Výraznější změny budou vidět asi až koncem února. Doufám, že to zabere, protože chodit každý den domů z práce s nervama, co zase provedla, je hodně unavující. Pořídila jsem jí (na radu veterináře) klec, ale zatím je v kuchyni a nechávám ji jako poslední možnost. Samozřejmě jsou i další problémy se zdravím rodičů, ale o tom se mi mluvit už nechce. Těch negativ je prostě za poslední měsíce až moc...
A abych odbyla ty záporné "zážitky" a mohla se pustit do těch lepších, zmíním už jen to, že konec roku jsem měla vylepšený i informací o dalším zvedání nájmu. Proč nemít ještě víc radosti, že ano.
Tak to vezmeme trošku popořadě. Už od začátku roku bylo vidět mírné zdražování, ne-li tak po vzniklé situaci na Ukrajině. Nevím, jak vy, ale já jsem hrozně nudlová a mám fakt velkou spotřebu. Obvykle říkám, že mám spíš nudle s polívkou než polívku s nudlema. A jelikož se moje oblíbené v obchodě zdražily o sto procent, hecly jsme se s mamkou a pořídily si strojek na jejich výrobu napůl. Je tedy zatím spíš u mě, protože nejvíc testování provádím já :-P. Nemůžu říct, že by se mi až tak dařilo, z nějakého důvodu se mi pořád lepí těsto k sobě a jsou z toho spíš takové chumle. Nejlépe je udělám tak, že strojkem vyválím tenké těsto a to po krátkém schnutí krájím ručně :-D. Ale nevzdávám se, docela mě to baví a dokonce mám i recept na to, aby mi těsto umíchala pekárna, takže opravdu minimum námahy...
Moje lednové narozeniny jsem jako vždy trávila u mamky. Jako obvykle jsme dělali gyros, taková tradice, jelikož jsem jediná narozená v zimě a nemůžeme tak grilovat venku na zahradě, jako u ostatních. Od bráchovy přítelkyně jsem dostala dort, můj první cheesecake a byl skvělý. No a samozřejmě dárky... Kytice, luxus bonboniéra, společenskou hru na téma Harry Pottera a sněžítko s Dobbym. Jo, Potter u mě jede, už jsem tím fakt známá...
Během roku se mi podařilo postavit dokonce hned dva modely. Ford Mustang Boss 302 z roku 1969 a Ford Mustang GT z roku 2010. Tím pádem se dostávám ke konci sbírky, protože mi zůstal už jen poslední kousek. Na jaře nebo na podzim, podle času a nálady, budu stavět Ford Shelby GT-H. A moje sbírka bude komplet. Jednak už ve vitríně není místo, i když nápad by byl, a jednak nevím o tom, že by ještě nějaký Mustang byl. Možná až časem. Navíc skládám obvykle jen značku Revell, aby mi modely seděly i poměrově.
Ford Mustang GT |
Mustang Boss 302 |
Loňský rok se nám nějak nesl v duchu stavění puzzle. Po mnoha letech, kdy jsme nic nedělali, se nám jich najednou nějak moc sešlo. Tuším, že jsme to odstartovaly s mamkou. Měla ve skříni jedno jako dárek na Vánoce (dvě zemské polokoule, historická mapa) ode mne a leželo tam víc jak rok. Takže jsem na ni musela dupnout, aby se něco začalo dít. Byla zima, tak co jiného dělat, že. V momentě, kdy jsme byly hotové, vytáhl její přítel další (takové temné s nějakou ženštinou), které bylo někde schované. Obě dvě byly nakonec zabaveny do dětského pokoje na zeď. Během jara jsem pak dotáhla mamce náhradu, takovou hezkou chaloupku, kterou by si mohla dát do letní kuchyně. A završili jsme to tím, jak jsem na jaře marodila, že jsem jim stavěla ještě jedno puzzle, tentokrát nějakou mapu, s dalekohledem apod. Skládání mě baví, ale doma mi poněkud došlo místo na stěnách a nové bych neměla kam dávat. Tak jsem se přes rok bavila alespoň touto formou...
Na jaře jsem si udělala radost a po několika letech (čtete dobře) jsem se konečně rozhodla, že si pořídím tablet. Prve jsem si říkala, že je to zbytečná investice, ale teď jsem moc ráda. Nevybíjím si tolik mobil a navíc můžu na tabletu tvořit články na blog a už nemusím sedět na pc. Je to pohodlnější, navíc můžu všechno řešit hezky z postele u televize. Ale můj primární důvod byla hudba. U postele jsem měla starý mobil, fakt dědečka, který jsem používala místo mp3 na hudbu. Hlavně večer, ráda u toho usínám. Jenže mobil byl starý, už to nedávala ani baterie a to nemluvím o malém úložišti. A tak jsem vlastně tablet potřebovala hned z několika důvodů. A k tomu ještě sluchátka, takový ty větší přes hlavu, ve kterých bych nevylezla ven (fakt nevím proč, asi protože je to divný :-P), abych měla klid od psa. Maggie totiž díky té své nemoci má občas tendence z ničeho nic jen tak fňukat nebo funět, jakoby byla naštvaná. Takže když chci utlumit svět kolem sebe, ideální věcička...
V létě jsem řešila svůj každoroční problém se světlem. Na podnájmu mám bílé žaluzie, což je fakt největší blbost. Jednak to neumí tlumit světlo a jednak je na tom vidět každé smítko prachu. Kdo vymyslel tuhle barvu na žaluzie, toho by měli zavřít. Tím chci říct, že v létě bývám vzhůru třeba už po páté hodině, jelikož mi to svítí do obličeje. Tedy svítilo, protože jsem přišla s plánem, jak tomu zamezit. Zvažovala jsem rolety dovnitř, rolety ven, závěsy před okna, závěsy kolem postele jako nebesa a tak dále. Možností bylo opravdu hodně. Nakonec jsem si vyrobila knihovnu na míru, která mi udělala před postelí zástěnu, navíc mi rozdělila opticky pokoj a oddělila spací část a vytvořila super knižní koutek a super spací koutek. A z knihovny jsem najednou měla rohový regál. Dvě mouchy jednou ranou. U postele mám přítmí a ještě jsem získala trochu místa navíc pro nové knihy...
V červnu jsme jely s mamkou na Svět knihy. Nejdříve jsem ji musela ukecávat a klidně bych jela sama. Pak chtěla jet mamka, ale mě se nechtělo, protože po nemoci jsem se moc necítila. Nakonec jsme však jely. Nicméně naše zdraví se rozhodlo všechno komplikovat a tak jsme jely domů o několik hodin dříve. Každopádně se celá akce stejně moc nevyvedla. Jezdíme tam společně už několik let a obě jsme se shodly, že ta poslední byla nejslabší. Jestli pojedeme příště nevím, dokud nebude opravena hlavní budova, tak asi ne. Report si můžete přečíst v tomto článku.
Yrsa Sigurðardóttir |
Abych se odreagovala od všech těch negativních věcí, začala jsem se naplno věnovat relaxačním omalovánkám. Na Instagramu jsem našla jedno video od Johanny Basford, která poslala svoje omalovánky kolem světa. Procestovaly mnoho zemí, skrz kontinenty a po pěti letech se jí hotové vrátily. Což mě vážně nadchlo a navíc jsem si zamilovala ty konkrétní omalovánky z videa. Takže jsem si je objednala, v angličtině, protože její "knihy" u nás už dále nevydávají. A samozřejmě jsem se vrátila i ke starším kouskům, které mám z dřívějška.
Po několika letech jsem opustila Knižní klub. Shledala jsem, že nadále to pro mě není lákavé členství. Nucené nakupování pětkrát do roka a na internetu navíc dané knihy seženu ještě levněji, to všechno vedlo k tomu, že nemělo cenu tam zůstávat. Navíc když nakupuji v Dobrovském, kde je spousta akcí a členské výhody...
Svoji knihovničku doplňuji nejrůznějšími věcmi. Nejvíc samozřejmě zabírá Harry Potter, protože to je prostě moje nej, ale i k dalším oblíbeným sériím mám třeba přívěsky a podobně. No a mezi posledními přírůstky se mi zadařilo z druhé ruky koupit mini Funko Pop z adventního kalendáře. Už jsem si párkrát chtěla tento kalendář koupit, ale nakonec se mi za to nechtěly dávat ty peníze. Takže jsem měla štěstí a touto cestou mám sbírku malých funko a ještě za pár peněz...
funko figurky z adventního kalendáře |
Loňský rok taky znamenal něco velkého pro můj blog. Oslavil kulaté desáté narozeniny, což je neuvěřitelné. Ani jsem nečekala, že to vydržím tak dlouho. I když co si budeme, aktivita není jako na začátku, přesto se snažím neskončit úplně... A na instagramu jsem konečně pokořila tu první tisícovku. Za osm let existence malé číslo, ale jsem za něj ráda.
Příchod října jasně poukazoval na blížící se vánoce. Během druhého týdne obvykle začne chodit zboží a třetí týden chystáme v práci vánoční plochu. Samozřejmě nic zábavného. Spíše naopak. I když musím říct, že letos se lidé tolik nehádali a nerozčilovali, ale chování mají rok od roku horší a horší. Neskutečný bordel, všechno pohodí jak jim to odpadne od ruk, v tom horším případě úplně na opačném konci obchoďáku, protože si to po cestě rozmyslí. Dokonce jsou zákazníci tak otrlí, že to udělají i přímo před prodavačem. Takže až vlezete někam do obchodu a prodavači se na vás o vánocích nebudou usmívat, tak hádejte proč. Když ze směny dlouhé osm a půl hodiny uklízíte po lidech a skládáte zboží zpátky dvě a půl hodiny denně, není to vůbec zábavné. Navíc je potřeba dělat i jinou práci, že.
Letos to na mě celkově nějak padlo a vůbec jsem neměla vánoční náladu. Se všudypřítomným zdražováním jsem se rozhodla nepéct cukroví a tak nějak se ukázalo, že mi to vlastně ani nevadí a nepotřebuji ho. Udělala jsem akorát nepečené vosáky a rumové kuličky a upekla jsem metrový dort, který jsem teda slíbila, ale jinak to bylo všechno. Koupila jsem si krabičku hotového čajového a stejně jsem to ani nesnědla. Nebyla chuť. Dokud to člověk nevypustí, neuvědomí si, že to vlastně ani nepotřebuje. Co se týče výzdoby doma, tak tu jsem nakonec udělala v omezené míře. Ale stejně s Maggiinými stavy nějaké baňky zařvaly, tak jsem měla chuť to hned zase schovat. Celá ta námaha v práci a dřina doma, vymýšlení dárků a všechno kolem kvůli jednomu dni... Čím jsem starší, tím mě to baví míň a míň. Na trhy do města jsem šla taky jen jednou, koupila si tři věci a šla domů. Tam je to taky každý rok chudší a ty ceny díky letošku ještě horší...
Ke konci roku jsem se teda snažila zlepšit náladu. Vymýšlela jsem kde co. Zkoušela jsem vyrábět sójové svíčky, což se mi moc nedařilo. Vosk měl zvláštní povrch, nešel pořádně obarvit a navíc mi vyhořela jen půlka sklenice, přestože jsem dala i dva knoty. Takže nic moc úspěch. Tak jsem si objednala tři knižní svíčky od Abyss, abych si napravila dojem a podívala se, jak vypadají její. Samozřejmě dokonale. Dokonce tak, že je asi nikdy nezapálím... O něco později jsem sobě a mamce objednala tematické hrnky. A hlavně takové, co odpovídaly naší náladě :-P... Udělala jsem si i další radůstky, především kvůli tomu, že po novém roce budu mít zase vyšší nájem, takže dokud můžu utrácet. A taky jsem měla štěstí v nějakých soutěžích, což mě neskutečně potěšilo.
svíčky od Abyss |
výhra - Harry v boxu a v angličtině |
Nakonec přišel Štědrý den, který utekl příliš rychle, jako obvykle. Celý den jsem byla u mamky a večer už jela k sobě domů. Dostala jsem zajímavé a praktické dárky. Samozřejmě nesměl chybět Harry Potter, pyžamo, kosmetika a tak dále...
servis na vánoční oběd (tentokrát jen polévka) |
servis na vánoční večeři |
moje vánoční dárky |
Ke konci roku už jsem spíš odpočítávala dny, moc nečetla, spíš odpočívala a nervovala se se psem. Celý ten rok byl jako na horské dráze, spousta špatných věcí, které střídalo pár dobrých. Tak doufám, že nový rok bude lepší, už bych to potřebovala jako sůl. Budu se snažit dělat si víc radost, koupit si, co se mi líbí, míň se stresovat (když situace dovolí) a nemít pocit, že je všechno marnost... Snad jste alespoň vy měli lepší rok :-)
- roční bilancování - statistiky blogu, přečtené knihy a topka, nové knihy atd...
- seznam přečtených knih 2022 - co jsem loni přečetla
- seznam přečtených knih 2023 - nová knižní výzva a navíc jedna osobní výzva
- fotočlánek za celý rok aneb přehled roku v několika fotografiích
- fotočlánek s Maggie, co jsem nafotila za těch 12 měsíců a relativně stojí za to ukázat :-D
Ahoj, život je někdy boj, že? Doufám, že ti 2023 dá alespoň trochu odpočinout ač finančně to bude asi pro všechny náročné. Z článku je dost znát zoufalství a znechucenost momentální situací, což chápu a o to víc si myslím, že bychom si měli vážit maličkostí a romantizovat co se dá.
OdpovědětVymazatDěkuji. Ano, poslední rok na mě nějak padla únava životem. Všechno se bortí a těch radostí je opravdu málo... Tak snad to letos dokážu nějak vyvážit...
Vymazat