Pověz včelám, že se nevrátím • Diana Gabaldon

Po neskutečně dlouhé době čekání jsem se dočkala již devátého dílu Cizinky. Autorka opět přinesla příběh plný detailů, které při čtení působí jako deník. Obvykle takto rozmáchlý děj nemám ráda, ale v tomto případě mě baví číst i o takových prkotinách jako vaření, lov, výroba léků a tak podobně (nedokážu přesně říct proč). A že toho na těch skoro 1400 stránkách bylo.

Překlad byl občas kostrbatý, u některých vět jsem měla dojem, že se zapomnělo na negaci, někdy to bylo zmatené a našly se i chybky. Ale pokud člověk knihu v originálu nezvládne přečíst, tak se holt musí smířit s tím, co je k dostání. A jelikož mám Cizinku ráda, jsem ochotná to nějak překousnout. Ocenila bych však poznámku pod čarou u cizích frází, jelikož bylo notně používáno francouzštiny, němčiny, gaelštiny a podobně a ne vždy šel význam odvodit z textu. A googlit každou takovou větu se mi vážně nechtělo.

Dobré dvě třetiny knihy plynou neskutečně pomalu a autorka se vyloženě vyžívá v protahování, detailech a zbytečnostech. Vše plyne pomalu po dnech nebo to občas poskočí o týden. O to víc mě mrzelo, že závěrečná třetina začala skákat i o několik měsíců a přitom se jednalo o zásadní chvíle. Momenty, které byly důležité a nedostaly tolik místa. Nevím, jestli to mělo způsobit napětí nebo už si říkala, že je to příliš dlouhé a měla by to nějak zaonačit. Ale docela mě to zamrzelo.

Opět se toho dělo hodně a Claire a Jamie tak mohli přidat další zářezy k předchozím malérům. Což mě přivádí k tomu, že by bylo ideální opravdu skončit desátým dílem, i když se autorka stále nerozhodla. Nicméně už toho začíná být moc, začíná to být překombinované, na jeden život hlavní dvojice až moc divoké a navíc jim už táhne na šedesát, nemají-li to už za sebou. Některé postavy si ty patálie vyloženě přivolávají svým chováním a zbrklostí. Takže by Gabaldon měla opravdu připravovat důstojný konec, než to zbytečně přepálí.

Není třeba se ale nějak obávat. I kdyby následující kniha byla poslední, tak autorka nehodlá tento příběh úplně opustit. V plánu je i nějaký ten návrat díky Jamieho rodičům a možná i jiných postav. Takže se máme na co ještě těšit. Každopádně i přes překlad a uštvaný konec jsem si to zase užila a teď si budu rvát vlasy, že jsem to četla, protože prostě ten konec...

 Četli jste knihu? Jak se vám líbila?