MŮJ ZÁPISNÍK

RECENZE KNIH

FILMOVÉ A SERIÁLOVÉ HODNOCENÍ

PEČENÍ A VAŘENÍ

08 listopadu, 2020

 

Po neuvěřitelných čtyřech letech, kdy kniha ležela na polici a jen se na ni prášilo, jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas ji přečíst. Už před lety mě zaujala svým obsahem a vcelku kladnými ohlasy, ale tak nějak jsem ji úspěšně zazdívala. Člověk by občas nevěřil, co za poklady doma ukrývá...

Děj se točí okolo dvou dívek ve dvou časových rovinách. Jednou je Izzy v současnosti, které je sedmnáct, žije u pěstounů a tak nějak neví, co se životem. Její minulost není zrovna nejpříjemnější a s blížící se plnoletostí má obavy, co přinese budoucnost. Druhá je Clara, která žije v první polovině dvacátého století, žije si v přepychu a jedinou její chybou bylo, že se zamilovala, což ji přineslo jen útrapy obrovských rozměrů.

Postupně sledujeme osudy obou dívek v jejich době, jak se mění jejich životy. Jedna se snaží zapadnout ve společnosti a v životě, najít si nějakou cestu k budoucnosti, získat přátele a rodinu. Ale jiná škola ji nový začátek příliš neusnadňuje. Druhá se naopak dostává na místo, kde by neměla být a každý den je pro ni boj. Izzy se svojí pěstounkou získá přístup do již uzavřeného Willardu, kde narazí na osobní věci a dokumentaci o Claře. A tak pátrají po jejím osudu a odhalují pravdu.

Musím říct, že Izzyina linie působí klasicky a obehraně, kdy se holka ocitá na novém místě a škole, kde není příliš přijata, obvyklá školní šikana je dost brutální, ale přesto najde přátele, kteří jí pomáhají. Je to ale jen téma na okraji, protože důležitější je její 'vyšetřování'. Za to Clara si prochází šíleným peklem, které bylo opravdu silné kafe. Je odporné, že v její době, což už by se dalo brát jako modernější doba, bylo něco takového možné. Neřeknu, kdyby se to odehrávalo v prudérní Anglii, kde byly metody opravdu drsné, ale v Americe... Nicméně ústav pro choromyslné je líčen jako v hororu, bude vám běhat mráz po zádech, když si představíte, jak tehdejší doba umožňovala zavírat i zdravé a nevinné ženy jen na základě toho, že to chtěl manžel či otec. Doktoři bez jakýchkoli zkušeností v podstatě prováděli experimenty a týrali pacienty. Zacházení s lidmi naprosto otřesné. Což samozřejmě není úplně všechno, co autorka popisovala.

Clařin pohled je tedy o dost drsnější a brutálnější, přesto jsou obě časové linie v něčem důležité. To se dozvíte až na konci. Kniha byla čtivá, temná, depresivní, strašidelná, nutila zadržovat dech a především byla naprosto skvělá. Kdo se nebojí drsnějších scén, náhledu do lidské duše a podobně, určitě to zkuste. Mě to naprosto dostalo...

Celá se třásla. Nad horním rtem jí naskočily krůpěje potu. Přestože jí bylo zčistajasna strašné horko, zapnula si všechny knoflíky na kabátě, protože představoval jedinou ochranu proti vnějšímu nepřátelskému světu.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:
ISBN:
Tmavé stěny Willardu
What She Left Behind
-
-
Ellen Marie Wiseman
Jana Vlčková
Román
2013 originál / 2016 překlad
352
Ikar
978-80-249-3204-0

Anotace:
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.

Clara polkla a otočila se stejným směrem. Do místnosti couval další muž s těžkým nákladem. Byl ramenatý a urostlý, tmavé vlasy sčesané dozadu se nápadně leskly.

Ukázka z knihy



Informace o autorce

foto: facebook

CBDB.cz: Ellen Marie Wiseman je americká autorka, jejíž knihy byly přeloženy do 18 jazyků. Nejraději píše historické příběhy o osudech běžných lidí, kteří bojují s nespravedlností a překonávají různé překážky. Těmito knihami oslavuje nezdolnost ducha a odvahu lidí v minulosti, díky kterým se udály mnohé změny. Ve svém volném čase ráda vaří, dívá se na filmy, plave nebo se věnuje své rodině.
 
  


Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

3 komentáře:

  1. Pamatuju si, jak moc mě kniha zaujala, když vycházela a jak moc jsem si ji chtěla přečíst. :) No, mám to podobně, jako jsi to měla do nedávna ty, ještě jsem se k ní nedostala. :)
    Tvoje recenze, která je mimochodem super, mi ji zas připomněla. :)

    OdpovědětSmazat
  2. Vůbec knihu neznám, ale velmi mě zaujala. Určitě něco, co bych si hodně ráda přečetla, takže si rovnou píšu na svůj seznam. :)

    OdpovědětSmazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)