Recenzní e-kniha
Tentokrát jsem se dostala k uváděnému předposlednímu dílu série. S každým dílem přibývá i stránek a tentokrát už se příběh roztáhl na pěkných víc jak čtyři sta padesát stránek. A ten poslední? Ještě o stovku více. Je to ale dobře nebo špatně?
Musím říct, a byla jsem i varována, že Věž vlaštovky je slabší, což je pravda. Autor se snaží děj doplňovat z více pohledů, míst a událostí, které mohou být zásadní. Mnohdy opravdu prozradí klíčové zvraty, ale některé z těchto pasáží byly poněkud dlouhé. Nejednou jsem knihu odložila a dala si pauzu, protože mě začala nudit. Nejenže mě to brzdilo od zajímavějších odstavců, ale to neustálé skákání v čase bylo taky docela matoucí. Až po několika stránkách jsem si vlastně uvědomila, kam danou situaci zařadit.
Samozřejmě mě nejvíce zajímal Geralt, Ciri a Yennefer. Ta poslední zmíněná měla opravdu málo prostoru, tentokrát se vyskytla úplně minimálně, ale vzhledem k tomu, že mě čeká poslední díl a pěkná bichle zároveň, očekávám více místa pro hlavní postavy. Geralt se opět ukázal jako spíše obyčejný člověk než zaklínač, kterého se celý svět bojí. Ano, má své světlé chvilky a dokáže zaujmout a překvapit, ale není to prostě úplně ono. A Ciri? Rozmazlený fracek roste a je stále silnější. Konečně otvírá oči a učí se ze zkušeností, jaký je svět a lidé v něm. Samozřejmě ke svému věku zatím nemá úplně dost rozumu a zodpovědnosti, ale je tam vidět určitá změna. A dokonce bych se odvážila tvrdit, že z ní má čtenář větší pocit silné postavy a zaklínače v jednom. Ale uvidíme, co bude ještě následovat.
Kniha tedy pokračuje ve stále stejném trendu, kdy musím konstatovat, že je taková obyčejná, nezachází příliš do detailů, nešťourá se v příběhu do hloubky. Chvíli jsme na jednom místě, najednou skočíme dál, cestujeme mezi časovými liniemi a tak se to může zdát zmatečné a neúplné. Má to velký potenciál a v tomto případě bych řekla, že kdyby byly knihy výpravnější jako například od G.R.R. Martina nebo Anthony Ryana (co se týče obsahu a počtu stran) a dalších takových, tak by z toho mohlo být ještě lepší dílo. Takto mi to přijde spíše jako Tolkien (a jeho Hobit, který není příliš dlouhý) nebo C.S. Lewis, kteří podle mě taky nešli tolik do hloubky v popisech a událostech. Ale to samozřejmě může být jen můj dojem... Pokud knihu čte zarytý fanoušek, nebyl by raději, kdyby se o postavách a daném světě dozvěděl více? O magii, zaklínačích a tak dále? Takhle mi to trochu připadá jako zveřejněný a nedotažený koncept. Docela zklamání...
Co se týče chvatu, pak pocit, že čas hrozně utíká, bývá obyčejně upozorněním, že je nutné zpomalit tempo, postupovat zvolna a s náležitým rozmyslem.
Informace o knize
Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:ISBN: |
Věž vlaštovky
Wieża Jaskółki
Zaklínač
6
Andrzej Sapkowski
Stanislav Komárek
Fantasy
1997 originál / 2011 překlad
456
Leonardo978-80-85951-73-8 |
Anotace Databazeknih.cz:
Yennefer si oběma rukama přidržela mokrým větrem cuchané vlasy a postavila se k balustrádě, aby uvolnila cestu skupině žen sbíhajících po schodech na nábřeží.
Ukázka z knihy
Kde koupit knihu
Informace o autorovi
Databazeknih.cz: Andrzej Sapkowski - Tento nekorunovaný král současné polské, potažmo východoevropské, fantasy se narodil 21. 6. 1948 ve městě Lodź ve znamení Blíženců. Absolvoval vysokou školu, mluví několika světovými jazyky, je ženatý, původně pracoval v zahraničním obchodu.V roce 1986 publikoval svoji první povídku Zaklínač v polském časopise Fantastyka (později vyšla česky v časopise IKARIE ). V roce 1988 se stal nejoblíbenějším polským fantasy autorem časopisu Fantastyka. Patří k nejoblíbenějším fantasy spisovatelům u nás, na Slovensku, v Rusku a vůbec v celé východní Evropě. V roce 1996 se jeho příběhy dočkaly vydání v němčině. V posledních letech píše recenze a fejetony do časopisu Fantastyka a Magia i miecz.
Překladatel
XB-1: Stanislav Komárek (*1960) se k překladům dostal nejprve amatérsky ve fanzinech a posléze i profesionálně. Původním vzděláním je technik a polštinu, z níž překládá, nikdy nestudoval, ale slýchal ji už od dětství v česko-polském jazykovém prostředí na rodném Těšínsku. Známý je zejména díky překladům povídek a románů Andrzeje Sapkowského, ale protože tvrdí, že poznávat nuance a specifika jazyka se daří na různorodých tématech, nedrží se výhradně SF a přeložil i publikaci z oboru historie architektury, folkloristiky nebo třeba knihu o léčivých bylinách. Je ženatý a má dvě odrostlé děti. S manželkou Janou, ilustrátorkou mj. Sapkowského knížek, se ve volném čase toulá po tuzemských i zahraničních horách. Celý rozhovor...
Jak zmiňuješ zamotané skákání v čase, to je podle mě zásadní problém. Jednou jsem četla knihu, kde jsem se opravdu absolutně neorientovala a musela se vracet zpět, abych pochopila, kde se děj zrovna odehrává... Určitě to kazí zážitek z knihy. :/
OdpovědětVymazatpokud to neni dostatecne prehledne, tak to pusobi fakt problemy
Vymazat