S vánocemi za dveřmi

Ano, vánoce se blíží. Už nám zbývá vyloženě jen kousek, párkrát mrkneme a je to tu. Letošní rok nám opravdu moc nepřeje se situací, se kterou tu bojujeme už tak dlouho. Spousta společenských událostí, i těch knižních, byla zrušena a tak snad alespoň tento svátek si zvládneme v rodinném kruhu užít. Já tedy doufám, že proběhnou i vánoční trhy, protože se každoročně po celý rok těším, jak si půjdu koupit kokosový kmen.

S tím, co se děje, jsem se rozhodla o tomto svátku přemýšlet hodně dopředu. Loni jsem marodila od půlky prosince až do začátku ledna, takže jsem o něj přišla, včetně silvestra. Žádné oslavy, ale jen postel a samota mezi čtyřmi stěnami. A jelikož jsme byli předem domluveni, že zkusíme atmosféru bez dárků, jen s cukrovím, dobrým jídlem a pohádkami, neměla jsem ani radost z překvapení. Pro letošek jsme tedy hlasovali pro klasické vánoce, tak snad to i vyjde...

Jak už jsem říkala, pustila jsem se do toho s předstihem. Už mám napsaný seznam na pečení, základní druhy cukroví, které chci a potom další, které budou v případě, že mi to čas po práci dovolí. Dokonce jsem využila akce v obchodě a mám nakoupené suroviny, takže už jen čekám na tu správnou chvíli :-D. Možná si klepete na čelo, ale já jako člověk, co pracuje v obchodě a vidí to zboží, které na tyto akce chodí s předstihem, prostě musí takto uvažovat :-P. Když jsem připravovala a třídila všechny ty formičky, zdobičky, plechy a další věci, nešlo odolat. Navíc jsme v tu dobu s mamkou chytly nějakou mánii na pečení a vyráběly jsme ovocné košíčky (recept), takže se to hezky prostě sešlo...

I dárky mám všechny vyřešené, koupené, ukryté ve skříni a čekající na zabalení (jde jen o drobnosti, žádné drahoty, protože o tom vánoce nejsou). A jsem za to ráda. Nejen kvůli tomu, že jsem připravená a nečekají mě žádné nervy, shon, stres a fronty, ale především proto, že nikdo z nás nemůže tušit, jaký bude závěr podzimu a nástup zimy. Co nás bude ještě čekat. Takto mám vyřešenou půlku povinností už teď v říjnu a dál se můžu akorát radovat a užívat si pohodu.

Tak jak to v práci nesnáším, tak doma mi to tak nevadí, a připravila jsem si i menší dekoraci. Pořidila jsem si tác a ozdobila ho kaštany, šiškami a sušeným ovocem od mamky. Samozřejmě jsem nezapomněla ani na lucernu. V prosinci k tomu pak přidám nějaké rolničky a malé baňky a z podzimní dekorace se stane zimní. Rozhodně jsem musela vzít i mamce. Ta sice chtěla původně, ať jí to nachystám já, ale jelikož se k ní nedostanu, tak musela sama. Jediné, co jsem jí předala, tak tašku s kaštany. A jakmile měla hotovo, tak mi poslala taky foto a má to hezčí než já :-).

A když už jsem mluvila o té práci, tak tam máme vánoce taky připravené. Letos o týden dříve než obvykle, ale aspoň to máme za sebou. Předcházel tomu týden dřiny, kdy přišlo přes padesát palet zboží a pak jsem musela třídit vzorky podle speciálního seznamu na témata, která si v Praze vymysleli. Přišlo mi to jako nekonečná práce, doteď jsme si to vždycky chystali po svém a to bylo lepší, ale příkaz je příkaz a tak se nedalo nic dělat. Během týdne jsem roztřídila asi minimálně šest palet 'bordelu', z kterého mi přecházel zrak. Fotky jsou rozmazané, protože jsem je posílala mamce přes whatsapp a ten dělá příšerné fotky...

Ale výsledek docela stojí za to. My bychom to sice poskládali jinak, ale tady můžete vidět, jak to u nás nyní vypadá. Jelikož jsem dostala za úkol vyfotit plochu, tedy jen část, protože tam toho máme mnohem víc, máte možnost to vidět i vy... :-)

Takže co mě ještě čeká? Jen koupit vánoční papír a mašle, zabalit dárky a upéct cukroví. A svátky mohou začít... A jak se připravujete vy? Nebo je na vás ještě moc brzy? Už máte nějaké plány? :-)