MŮJ ZÁPISNÍK

RECENZE KNIH

FILMOVÉ A SERIÁLOVÉ HODNOCENÍ

PEČENÍ A VAŘENÍ

27 října, 2020

S vánocemi za dveřmi

úterý, října 27, 2020 8 komentářů


Ano, vánoce se blíží. Už nám zbývá vyloženě jen kousek, párkrát mrkneme a je to tu. Letošní rok nám opravdu moc nepřeje se situací, se kterou tu bojujeme už tak dlouho. Spousta společenských událostí, i těch knižních, byla zrušena a tak snad alespoň tento svátek si zvládneme v rodinném kruhu užít. Já tedy doufám, že proběhnou i vánoční trhy, protože se každoročně po celý rok těším, jak si půjdu koupit kokosový kmen.


S tím, co se děje, jsem se rozhodla o tomto svátku přemýšlet hodně dopředu. Loni jsem marodila od půlky prosince až do začátku ledna, takže jsem o něj přišla, včetně silvestra. Žádné oslavy, ale jen postel a samota mezi čtyřmi stěnami. A jelikož jsme byli předem domluveni, že zkusíme atmosféru bez dárků, jen s cukrovím, dobrým jídlem a pohádkami, neměla jsem ani radost z překvapení. Pro letošek jsme tedy hlasovali pro klasické vánoce, tak snad to i vyjde...


Jak už jsem říkala, pustila jsem se do toho s předstihem. Už mám napsaný seznam na pečení, základní druhy cukroví, které chci a potom další, které budou v případě, že mi to čas po práci dovolí. Dokonce jsem využila akce v obchodě a mám nakoupené suroviny, takže už jen čekám na tu správnou chvíli :-D. Možná si klepete na čelo, ale já jako člověk, co pracuje v obchodě a vidí to zboží, které na tyto akce chodí s předstihem, prostě musí takto uvažovat :-P. Když jsem připravovala a třídila všechny ty formičky, zdobičky, plechy a další věci, nešlo odolat. Navíc jsme v tu dobu s mamkou chytly nějakou mánii na pečení a vyráběly jsme ovocné košíčky (recept), takže se to hezky prostě sešlo...



I dárky mám všechny vyřešené, koupené, ukryté ve skříni a čekající na zabalení (jde jen o drobnosti, žádné drahoty, protože o tom vánoce nejsou). A jsem za to ráda. Nejen kvůli tomu, že jsem připravená a nečekají mě žádné nervy, shon, stres a fronty, ale především proto, že nikdo z nás nemůže tušit, jaký bude závěr podzimu a nástup zimy. Co nás bude ještě čekat. Takto mám vyřešenou půlku povinností už teď v říjnu a dál se můžu akorát radovat a užívat si pohodu.


Tak jak to v práci nesnáším, tak doma mi to tak nevadí, a připravila jsem si i menší dekoraci. Pořidila jsem si tác a ozdobila ho kaštany, šiškami a sušeným ovocem od mamky. Samozřejmě jsem nezapomněla ani na lucernu. V prosinci k tomu pak přidám nějaké rolničky a malé baňky a z podzimní dekorace se stane zimní. Rozhodně jsem musela vzít i mamce. Ta sice chtěla původně, ať jí to nachystám já, ale jelikož se k ní nedostanu, tak musela sama. Jediné, co jsem jí předala, tak tašku s kaštany. A jakmile měla hotovo, tak mi poslala taky foto a má to hezčí než já :-).




A když už jsem mluvila o té práci, tak tam máme vánoce taky připravené. Letos o týden dříve než obvykle, ale aspoň to máme za sebou. Předcházel tomu týden dřiny, kdy přišlo přes padesát palet zboží a pak jsem musela třídit vzorky podle speciálního seznamu na témata, která si v Praze vymysleli. Přišlo mi to jako nekonečná práce, doteď jsme si to vždycky chystali po svém a to bylo lepší, ale příkaz je příkaz a tak se nedalo nic dělat. Během týdne jsem roztřídila asi minimálně šest palet 'bordelu', z kterého mi přecházel zrak. Fotky jsou rozmazané, protože jsem je posílala mamce přes whatsapp a ten dělá příšerné fotky...



Ale výsledek docela stojí za to. My bychom to sice poskládali jinak, ale tady můžete vidět, jak to u nás nyní vypadá. Jelikož jsem dostala za úkol vyfotit plochu, tedy jen část, protože tam toho máme mnohem víc, máte možnost to vidět i vy... :-)







Takže co mě ještě čeká? Jen koupit vánoční papír a mašle, zabalit dárky a upéct cukroví. A svátky mohou začít... A jak se připravujete vy? Nebo je na vás ještě moc brzy? Už máte nějaké plány? :-)



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Já letos chci dárky pojmout skromněji než v minulých letech, už to mám i trochu rozmyšlený, tak už to pak jen objednat a zabalit. :-) Pečení nechávám na mamce, max si dělám svých několik dávek mých milovaných kokosových kuliček. Tak uvidíme jak to bude všechno v listopadu a v prosinci...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky to beru skromněji. Navíc kupují asi jen pro čtyři pět lidí, takže pohoda...

      Smazat
  2. U nás se přemýšlí, že se letos nebudou dávat dárky. Ještě se uvažuje, zda by se nekoupila nějaká ta maličkost. Tak uvidím, jinak dárky nakoupené vůbec nemám.

    OdpovědětSmazat
  3. Hezký článek - jen jsi mě trochu hodila do schízy, protože já ještě na Vánoce letos nic nemám. Většinou mám aspoň už sem tam něco pořízené, ale letos nemám ještě ani jeden dárek. Naštěstí mám u pár lidí představu - jen zavřené obchody mi to dosti stěžují. :(
    ťukám si na čelo, že jsem nebyla předvídatelnější :-/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V tom případě nejvyšší čas prolízat eshopy.. Bůhví, kdy otevřou obchody...

      Smazat
  4. Letos snad porpvé mám všechny dárky (s výjimkou toho pro dědu, který je teprve na cestě), připravené dekorace, věci na pečení a v záasadě už se jen těším, až přijde advent a všechno to "vypukne". Nevím, čím to je, ale letos se snad ty Vánoce těším tak dvakrát tolik než obvykle :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To bude tím letošním rokem a že všichni nemají takovou svobodu jako obvykle. A tak se těšíme alespoň na nějakou jistotu...

      Smazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)