MŮJ ZÁPISNÍK

RECENZE KNIH

FILMOVÉ A SERIÁLOVÉ HODNOCENÍ

PEČENÍ A VAŘENÍ

18 května, 2020


Po dlouhých čtyřech letech jsem se dostala k pokračování této sci-fi apokalypsy. První díl u nás poprvé vyšel před osmi lety a na ten druhý se čekalo několik let. Byla to dlouhá cesta čekání a doufání, že následující kniha se vyvine lépe. Vteřinu poté totiž nesplnilo tak úplně mé očekávání a do Roku poté jsem se pouštěla s lehkou obavou.

Kniha nenavazuje ihned po skočení předchozího dílu. V ději se posouváme o nějaké dva roky od začátku katastrofy, takže spousta věcí byla přeskočena. Na jednu stranu by z toho v opačném případě asi byla kronika, ale zase mě jako čtenáře, kterého toto téma zajímá, autor ochudil o to nejzajímavější. Takhle jsme už vhozeni do vzniklé situace, kdy lidé nějakou dobu žijí v nových podmínkách, zvykli si na to a dokonce se začali podílet na obnově některých potřeb, které kdysi byly brány za samozřejmost.

Já jako laik tak úplně nechápu důsledky poničení elektroniky a technologií emp pulsem, vím jen, že prostě něco shoří a tak daná věc přestane fungovat. Přišlo mi tedy podivné, že se lidem podařilo některé věci zprovoznit (i když jsou dodávány informace, jak se k některým prostředkům dostali), ale rozhodla jsem se v tom příliš nešťourat, protože opravdu netuším, zda je to možné a logické. Nicméně kniha pěkně ukazuje, jak v dnešním světě člověk spoléhá na dané věci a tak většina planety neovládá dovednosti a znalosti, které jsou v případě nutnosti potřeba. Například jak a z čeho dostat elektřinu, jak fungují stroje, jak je opravit a obnovit a tak dále.

Většina knihy si jede spíše v monotónnějším duchu a je jen pouhým nástinem problematiky a života obyvatel. Nejvíc akce si autor našetřil na závěr, kdy už to ale celé utnul, takže je určitě potřeba přečíst i poslední díl, aby každý věděl, co se stalo a proč. Kromě klasických klišoidních témat o Američanech, vlastenectví, neustálém vyvolávání lidských práv a ústavy, o tom, jak je ohrožují jiné země a podobných věcech, které občas Amíci rádi neustále omílají jako nějací fanatici, můžete vidět klasický rozklad společnosti. Jak to dopadne, když přijdeme o základní životní potřeby, když lidé musí bojovat o přežití a o jídlo, o tom, jak těžké je pak vzít vše do starých kolejí, protože lidé jsou lidé a ne každý je schopný se rozumně domluvit. A co víc, jsou tací, kteří situace využijí pro vlastní moc.

Je pravda, že kniha nakonec byla opět spíše průměrnější povahy. Sice popis situace a problémů je zajímavý, ale příběh nedokáže dostatečně zaujmout. Většinu doby na mě ani nedýchalo to temno z apokalypsy, strach a další pocity (řekla bych, že něco podobného jsem psala do recenze i u prvního dílu). Spíše jsem měla dojem, že čtu o životě na venkově z divokého západu. Tentokrát nevím, jak lépe to popsat. Téma mě lákalo a vždycky lákat bude, ale ne každý dokáže sepsat příběh tak, abych při čtení měla opravdu silný dojem, abych se dokázala pořádně vžít, soucítit s postavami a děsit se, že by se něco takového mohlo opravdu stát.

Jeden radioamatér Johnovi před několika týdny přinesl malé krátkovlnné rádio z šedesátých let. Vyhrabal ten přístroj v nějakém opuštěném starožitnictví.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:
ISBN:
Rok poté
One Year After
Poté
2
Pavel Pokorný
Sci-fi
2015 originál / 2018 překlad
352
Laser
978-80-7549-772-7

Anotace Databazeknih.cz:
Poutavé a napínavé pokračování realistického postapokalyptického příběhu Vteřinu poté, jehož hrdinové čelí následkům ničivého útoku, který je srazil na kolena – ale oni se mu dokázali postavit.
Spojené státy zasáhl výbuch bomby, který vyřadil veškeré elektrické přístroje a připravil obyvatele o dodávky proudu. Společnost i
systém se zhroutily, po celém území přežívají jen drobné skupinky a snaží se adaptovat na novou situaci, obnovit technologie, komunikaci, lékařskou péči – stejně je tomu i v blackmountainské komunitě vedené Johnem Mathersonem. Avšak místní samospráva se brzy dostane do konfliktu se znovu se rodící centralizační vládou, která kvůli prosazení svých představ o obnovení státní identity neváhá použít nejeden donucovací prostředek. A disponuje pochopitelně armádními zbraněmi…

Útok přišel přesně tak, jak John předpověděl. Těsně po třetí hodině v noci se přiřítily dva Black Hawky.

Ukázka z knihy


Informace o autorovi

foto: One Second After

Databazeknih.cz: William R. Forstchen je asistentem na katedře historie a vzdělávání na Montreat-Anderson College a zaměřuje se na archeologii a dějiny americké občanské války. Publikoval řadu knih v žánru SF i fantasy, z nichž některé spadají do sérií Magic či Wing Commander. Sám je tvůrcem ságy Lost Regiment (Ztracený regiment) a společně s R. E. Feistem napsal první část Legend trhlinové války, román Čestný nepřítel. Knihy ze série Star Trek - Nová generace obohatil titulem The Forgotten War (Zapomenutá válka). 
Forsten žije v Black Moutain v Severní Karolíně s manželkou Sharon a dcerou Megan.



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Mě osobně tahle kniha příliš neláká. :)
    Myslím, že právě to napětí a strach, co bude dál je v tomhle žánru zásadní a pokud to v knize chybí... tak je asi něco špatně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jojo, já už spíše pokračuji ze setrvačnosti a zvědavosti, jak to skončí, než že bych z toho byla tak na větvi...

      Vymazat
  2. Škoda. Moc ráda bych si přečetla nějakou dobrou Apokalypsu. Něco, jako první díly Walking Dead, ale klidně bez zombieků, jen ta apokalypsička. :-D Ale zase na průměrný postapo náladu nemám. :-D Budu se muset konečně vrhnout na Metro, jsem ostuda a ještě ho nečetla, ale z postapa má moc dobré recenze. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Walking Dead mi stacilo jako serial a po nejake dobe jsem to vzdala, uz to na me bylo moc :-D postapo mam moc rada, ale dobre se spatne hledaji, Metro me taky zaujalo a necetla jsem, budu muset zkusit :-)

      Vymazat
  3. Vše, coc se týká apokalypsy, mám mco ráda. :) Jakožto ae nevím, zda zvážně zkusit tuto sérii či ne, ale možná jí dám šanci. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každému vyhovuje něco jiného, takže je vždycky lepší aby si to vyzkoušel sám...

      Vymazat
  4. Já jsem kdysi četla jen vteřinu poté a ten amerikanizmus mě tam tak sral, že další knihy tohoto typu už od autora číst nebudu. Nějak jsem nepobrala, co na té knize bylo tak výjimečného, že to všichni tak chválili :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, v jedničce toho bylo hodně. Tady už to autor o něco omezil...

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)




@lucylillianne