Můj týden dovolené utekl jako voda, ani jsem nemrkla a bylo po všem. Tentokrát jsem si to až tak neužila, kvůli hlídání zvířat a problémům okolo. Ale naštěstí mě čeká ještě jeden poslední týden v říjnu a pak si budu muset počkat na nový rok...
Pondělí a úterý jsem byla ještě u mamky. První den týdne se udělalo opravdu hrozné vedro, takže jsem byla chvíli v bazénu. Sotva jsem se ale uvelebila a začínala relaxovat, začalo hřmět. Nejdřív jsem myslela, že nějaké letadlo nebo něco, než to můj mozek pobral. Takže po pouhé hodince, ani ne, jsem zase vylezla a šla všechno zkontrolovat, že je schované, kdyby přišla průtrž. Nakonec pršelo lehce celou noc, takže zbytek dne jsem jen četla a pracovala na netu.
V úterý už se naštěstí povedená rodinka vrátila, ještě mě donutili jet s nimi na oběd. Dostala jsem nový magnetek na ledničku, oblíbené korbáčky a další zvonkohru na balkon (ta s tím srdíčkem). Jestli tím někoho štvu, má smůlu, ale mě to strašně uklidňuje :-). Po obědě jsem frčela směr domov, kde jsem trochu poklidila ten nepořádek a konečně si oddechla, že mám hlídací službu za sebou.
A když už jsem byla konečně obklopená svými knihami, mohla jsem se pustit do příprav článků. Jako první jsem dodělala čtecí plány na září, kde jsem si zvolila Trnitou řeč a Osud Tearlingu. Doufám, že tentokrát se mi povede tuto výzvu splnit a já si konečně budu moct odškrtnout nějaké položky...
Ve středu se mi podařilo dočíst poslední Skleněný trůn - Království popela, který byl naprosto skvělý. Nečekala jsem takový závěr a po hodně dlouhé době jsem strašlivě spokojená s ukončením série. Málokdy se mi stane, že je všechno tak dobře uzavřené, že 'stůl zůstane čistý' a nezůstávají žádné otazníky. Ještě dlouho budu nad tím přemýšlet a rozhodně mám v plánu příští rok sjet celou sérii znovu...
Opět jsem nashromáždila osm ohodnocených filmů, které jsem nacpala do článku. Nebudu zapírat, že velká spokojenost zase nezavládla, ale na to začínám být zvyklá. Budu doufat, že aspoň jeden dva filmy za rok by mi mohly zlepšit náladu, tudíž se něco možná ještě objeví...
Po Maas jsem se vrátila k osvědčenému čtivu a vybrala jsem si prozatím poslední díl Alfy a Omegy - Jasným plamenem. Opět mi to uteklo neskutečným tempem. Tentokrát to bylo trošku slabší, přesto jsem si přišla na své. O to víc se těším, až dám dohromady Mercedes Thompson a budu ji konečně moct přečíst. Nakladatelství mi totiž udělalo radost a napsali mi, že letos se přece jen chystají dotisky. Radostí div neskáču do stropu :-D.
Posledním článkem za srpen se stal knižní přehled, kde jsem vám ukázala, jaké knihy jsem si nově pořídila a kolik jsem jich stihla přečíst. A tentokrát jsem hodně spokojená, protože to byl nejplodnější měsíc v roce. Ale nechci si to zakřiknout, třeba zvládnu i lepší počet :-P.
Po delším uvažování jsem rozečetla Warcross. Zatím nevím, co si mám myslet. Jsem teprve za polovinou, takže mne mnohé ještě čeká. Čtivé to je, nemám problém s obsahem ani zpracováním, co přinese příběh, to se ještě ukáže. Určitě mám v plánu hned pokračovat s druhým dílem Wildcard, abych věděla, jak to dopadne a rovnou si tím ukončila i sérii. Četli jste? Co na knihy říkáte?
V sobotu, můj poslední dovolenkový den, jsem jela před polednem k mamce, protože jsme měli naplánovaný gulášfest. Když jsme dorazili, byla hlava na hlavě a přestože pořadatelé hlásili, že někde jsou už gulášky hotové, tak půlka stánků byla vyžřaná. Nakonec jsme si dali hovězí guláš alá klasika, který byl docela pikant. Takže v tom vedru, kdy jsme šli dva a půl kiláku na festival, pak si dali pálivé jídlo (pěkně jsme se orosili) a pak zase tu štreku pěšky zpátky, jsme se shodli, že to byl pěkně blbý nápad (já to nevymyslela, aby bylo jasno) :-D. Domů jsme se málem plazili. Ale i přes to příšerné vedro to bylo fajn a člověk alespoň vypadl mezi lidi...
No a dnes už jsem hezky ráno mířila směr práce, kde jsem tu směnu tak nějak přežila. Naštěstí je to takový pomalý rozjezd, protože zítra mám hned zase volno, takže jako start dobrý. Venku je opět pekelná poušť, ale podle všeho je to poslední takto teplý den. Což je pro mě ideální zpráva, já sice sluníčkem a teplíčkem nepohrdnu, ale moje maximální teploty ke spokojenosti se pohybují nanejvýš do dvaceti čtyř stupňů. Cokoli nad je už pro mě utrpení... Nicméně jsem zrovna slyšela i nějaké hřmění, tak třeba spadne pár kapek...
Teď už se však vracím ke čtení, při dobré vůli to zvládnu dneska dojet a zítra začnu další knihu :-) Mějte se hezky a zase někdy... :-)
PS: Abych nezapomněla, narozeninová soutěž skončila a vyhodnocení je zde... ;-)
Pondělí a úterý jsem byla ještě u mamky. První den týdne se udělalo opravdu hrozné vedro, takže jsem byla chvíli v bazénu. Sotva jsem se ale uvelebila a začínala relaxovat, začalo hřmět. Nejdřív jsem myslela, že nějaké letadlo nebo něco, než to můj mozek pobral. Takže po pouhé hodince, ani ne, jsem zase vylezla a šla všechno zkontrolovat, že je schované, kdyby přišla průtrž. Nakonec pršelo lehce celou noc, takže zbytek dne jsem jen četla a pracovala na netu.
V úterý už se naštěstí povedená rodinka vrátila, ještě mě donutili jet s nimi na oběd. Dostala jsem nový magnetek na ledničku, oblíbené korbáčky a další zvonkohru na balkon (ta s tím srdíčkem). Jestli tím někoho štvu, má smůlu, ale mě to strašně uklidňuje :-). Po obědě jsem frčela směr domov, kde jsem trochu poklidila ten nepořádek a konečně si oddechla, že mám hlídací službu za sebou.
A když už jsem byla konečně obklopená svými knihami, mohla jsem se pustit do příprav článků. Jako první jsem dodělala čtecí plány na září, kde jsem si zvolila Trnitou řeč a Osud Tearlingu. Doufám, že tentokrát se mi povede tuto výzvu splnit a já si konečně budu moct odškrtnout nějaké položky...
Opět jsem nashromáždila osm ohodnocených filmů, které jsem nacpala do článku. Nebudu zapírat, že velká spokojenost zase nezavládla, ale na to začínám být zvyklá. Budu doufat, že aspoň jeden dva filmy za rok by mi mohly zlepšit náladu, tudíž se něco možná ještě objeví...
Po Maas jsem se vrátila k osvědčenému čtivu a vybrala jsem si prozatím poslední díl Alfy a Omegy - Jasným plamenem. Opět mi to uteklo neskutečným tempem. Tentokrát to bylo trošku slabší, přesto jsem si přišla na své. O to víc se těším, až dám dohromady Mercedes Thompson a budu ji konečně moct přečíst. Nakladatelství mi totiž udělalo radost a napsali mi, že letos se přece jen chystají dotisky. Radostí div neskáču do stropu :-D.
Posledním článkem za srpen se stal knižní přehled, kde jsem vám ukázala, jaké knihy jsem si nově pořídila a kolik jsem jich stihla přečíst. A tentokrát jsem hodně spokojená, protože to byl nejplodnější měsíc v roce. Ale nechci si to zakřiknout, třeba zvládnu i lepší počet :-P.
Po delším uvažování jsem rozečetla Warcross. Zatím nevím, co si mám myslet. Jsem teprve za polovinou, takže mne mnohé ještě čeká. Čtivé to je, nemám problém s obsahem ani zpracováním, co přinese příběh, to se ještě ukáže. Určitě mám v plánu hned pokračovat s druhým dílem Wildcard, abych věděla, jak to dopadne a rovnou si tím ukončila i sérii. Četli jste? Co na knihy říkáte?
V sobotu, můj poslední dovolenkový den, jsem jela před polednem k mamce, protože jsme měli naplánovaný gulášfest. Když jsme dorazili, byla hlava na hlavě a přestože pořadatelé hlásili, že někde jsou už gulášky hotové, tak půlka stánků byla vyžřaná. Nakonec jsme si dali hovězí guláš alá klasika, který byl docela pikant. Takže v tom vedru, kdy jsme šli dva a půl kiláku na festival, pak si dali pálivé jídlo (pěkně jsme se orosili) a pak zase tu štreku pěšky zpátky, jsme se shodli, že to byl pěkně blbý nápad (já to nevymyslela, aby bylo jasno) :-D. Domů jsme se málem plazili. Ale i přes to příšerné vedro to bylo fajn a člověk alespoň vypadl mezi lidi...
No a dnes už jsem hezky ráno mířila směr práce, kde jsem tu směnu tak nějak přežila. Naštěstí je to takový pomalý rozjezd, protože zítra mám hned zase volno, takže jako start dobrý. Venku je opět pekelná poušť, ale podle všeho je to poslední takto teplý den. Což je pro mě ideální zpráva, já sice sluníčkem a teplíčkem nepohrdnu, ale moje maximální teploty ke spokojenosti se pohybují nanejvýš do dvaceti čtyř stupňů. Cokoli nad je už pro mě utrpení... Nicméně jsem zrovna slyšela i nějaké hřmění, tak třeba spadne pár kapek...
Teď už se však vracím ke čtení, při dobré vůli to zvládnu dneska dojet a zítra začnu další knihu :-) Mějte se hezky a zase někdy... :-)
PS: Abych nezapomněla, narozeninová soutěž skončila a vyhodnocení je zde... ;-)
Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet
Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě...
Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)
To nejdůležitější,
co o mě musíte vědět je, že je mi přes třicet, mám ráda knihy, filmy, nekonečné lenošení a čokoládu. Blogování mě strašně baví
a věčně jsem nespokojená s designem, pořád do něj vrtám :-) A ze všeho nejraději spím :-P. 
Ach, tie fotky zvieratiek sú rozkošné! Až mám lepší deň O:).
OdpovědětVymazatJé, gulášfest, letos jsme stihli jen jeden, nějak nám ty akce unikají. To já měla sobotu ve znamení přesčasu, abych si mohla vybrat tento měsíc jeden den dovolené. Také už mám jen pár dní a ty jsou rozplánované :)
OdpovědětVymazatJinak s magnetkama chápu, také sbíráme a poté, co jsme si jich z USA dovezli asi 20, naznali jsme, že potřebujeme větší lednici :D
Jojo, už se mi to pěkně plní. Ale ještě mám bok lednice, protože ji mám volně stojící :-D
VymazatTrnitá řeč je super. Nic jiného jsem od autorky nečetla, ale tyto převyprávěné pohádky byly skvělé.
OdpovědětVymazatTak to se budu těšit :-)
Vymazat