Knihy z pohledu puntičkáře...

Tak si tak sedím u knihovničky, koukám na ty svoje hromádky na policích a přemýšlím, jak mě co kde štve. Rozumějte, občas dokážu být pěkný detailista a tak doslova šílím nad některými perlami v mé sbírce... A pak mě napadne, proč to nesepsat a nepodělit se o to s vámi? Třeba vás taky něco napadne...

Velikosti knih

Pokud máte doma trošku větší hromádky, nemáte třeba jen deset knih, a ještě k tomu z různých nakladatelství, určitě jste postřehli, že co kniha, to jiný formát. Já sama mám doma minimálně tak šest různých výšek knih a řeknu vám, že občas tyto poklady nějak efektivně a esteticky poskládat, je nadlidský výkon... Samozřejmě tím nemyslím zrovna nejrůznější průvodce. Tam je jasné, že formát je prostě speciální například díky fotkám a kresbám. Ale ta ostatní literatura, kdyby alespoň dodržovali zajeté standarty u společných světů... Například Grishaverse, dilogie Šest vran má větší formát a matné obálky, trilogie Griša je menší s lesklými obálkami. Přitom jde o dvě série, ale jeden svět, tak by to podle mého názoru mělo k sobě více pasovat...

Změna loga či směru textu

Co mě docela často irituje, tak odkoupení menšího nakladatele větším. Vznikají tak další problémy, které mohou mnohdy člověka dovést k šílenství... Menším zlem v tomto případě je změna loga, zvlášť, pokud to není nějak extrémně viditelné nebo do očí přímo bijící. V mém příkladu jde o Akta Themis, kde z Knižního klubu přešly knihy k Laseru. Není to až tak ožehavé, ale nemohlo být to logo taky bílé? Druhým případem je ucelení směru textu. Jako ano, jsem pro. Ale proč to dělat uprostřed nějaké série?!! Albatrosmedia neustále odkupuje jiná nakladatelství a pak si usmyslí, že chtějí u všech knih mít názvy knih stejné. A takhle to pak dopadá... To jsem opravdu nepochopila.

Jiná obálka či hřbet

Pokud se jedná o série, měly by obálky na sebe navazovat. Nebo přesněji především hřbety. Protože ty z knihovničky razí asi nejvíce a jsou vidět na první pohled... Určitě se mi moc nelíbí, když je název či autor pokaždé jinak, jiným směrem, zalomený, jinou barvou či naprosto jiným písmem. U CooBoo se rozhodli takto šíleně rozhodit Čáry života a u Omegy Cizinku. V druhém případě vím, že se strhla obrovská diskuze (já se přidala) a od té doby se snaží všechny hřbety sjednotit... :-)

Reading copy

Chápu, že reading copy aneb knihy pro recenzenty, soutěže a podobně, jsou obvykle v měkké vazbě. Ale na druhou stranu je to dost nedomyšlený nápad, pokud se další tisk v měkké vazbě nechystá. Takto mám například Nyxii, Poslední dívku nebo Blackout. A kdyby mě kniha opravdu hodně bavila a já chtěla pokračování, tak budu mít každý díl jiný? Nebo v druhém případě autorova další kniha Zero, tu si k tomu nepořídím. Protože pokud vím, tak klasické vydání pro všechny zákazníky je v pevné vazbě... Takže prostě si další díl kupovat nebudu a už vůbec nebudu svůj stávající vyměňovat. Asi tak...

Momentálně jsem asi vyčerpala všechnu nápaditost a zdroje. Někdy mi přijde, že to v nakladatelství tolik neřeší a nehledají tyto drobnosti. Prostě jen vydají knihu a pak se snaží co nejvíc prodávat. Ostatně jsou toho důkazem mnohdy neskutečná množství chyb v textu. Občas jsem asi moc velký puntičkář a chápu, že někdo si třeba bude klepat na čelo. Ale pokud se tu najdou stejní magoři jako já, klidně mi napište, ať v tom nejedu sama :-D Nebo napadly vás další nějaké perličky? Podělte se :-)