15 května, 2018

Svět knihy Praha 2018

úterý, května 15, 2018 8 komentářů
Na tento den jsem se těšila nesmírně dlouho. A jako vždycky, ráno se mi nechtělo nakonec vstávat a bila jsem se do hlavy, zda mi to za to vlastně stojí. Počasí venku bylo dost mizerné, bylo chladno a černé mraky naprosto všude. Trošku jsem z toho měla obavu, ale během dne jsem zjistila, že den bez slunka byl ten nejlepší možný způsob, jak to přežít.

vzadu můžete vidět malinkou duhu

Odjezd vlaku byl o půl sedmé, příjezd v devět. Hned jsem mamku nasměrovala z nádraží a vydaly jsme se na tramvaj. Na výstaviště jsme dorazily chvilku před půl desátou, takže jsme nakonec ještě chvíli čekaly venku na otevření. Hned z rána tam stály opravdové zástupy nadšenců, ale co hůř, i školáků. Opravdu nechápu, proč tam ty děcka tahají. Všude stojí a zavazí, mají srandu ze všeho a dělají bordel. Takže jsem docela chytala nerva. Bylo jasné, že je to vůbec nebaví a jediné, co je zajímá, tak že nesedí ve škole...

 foto: fb Svět knihy

Vzhledem k množství lidí, jsem mamku táhla okamžitě do Euromedie na výprodeje. Měla ze mě srandu, protože stačilo třicet vteřin a už jsem držela pět knížek :-D Ve výprodeji jsem tam objevila dvě knihy za 49,- do série, kterou jsem načala jedním z dílů už v loňském výprodeji - Prime Time a Rudý vlk. Pak na mě koukly Pilíře země, o kterých uvažuji už nějaký ten pátek. A jelikož byly obě knihy za 79,-, rychle jsem je nabrala. Pátou knihou se stala Artemis, na kterou jsem čekala tak dlouho a hned jsem s ní počítala, ještě před odjezdem...

Potom jsme se vydaly s mamkou prozkoumat levé křídlo. Trošku jsem měla obavu, jak to celé máma zvládne, protože všude okolo bylo vidět hlavu na hlavě a to ona přímo nesnáší :-) Ale vydržela holka... Takže jsme prošly celou levou část, hned zkraje stál Slovart, kde jsem ukořistila Pána stínů. Další kniha na seznamu ke koupení. Totiž, ještě před tímto výletem jsem se  rozhodla ke koupi Pána stínů a Artemis a pak, že maximálně něco ve výprodeji. Dál jsem si dala zákaz a vydržela jsem :-P Mamka si vybrala nějaké audioknihy, má je totiž hodně v oblibě. Měli dokonce i akci, takže jednu dostala ke stažení zdarma. Navíc ukořistila i nějaké ty kuchařky a podobně.
 

mamčina hromádka

Já během toho odběhla za paní Špindorovou z Baronetu, se kterou jsem byla domluvená, že se sejdeme. Prosila jsem ji totiž o možnost kontaktovat autorku Hanu M. Körnerovou, abych ji poprosila o autogram. Nesehnala jsem nikoho, kdo by mi tam zašel. Paní Špindorová byla tak hodná, že mi nabídla, že při sobotní autogramiádě mi knihu nechá podepsat a pak mi ji pošle. Byla jsem opravdu šťastná, že to pro mě udělá. Tak jsem ji předala knihu s velkými díky :-)


Nejvyšší čas na oběd. Takže jsme odběhly do horního patra na teplé jídlo, kde jsme zároveň i trošku odpočinuly. Batoh začínal být těžký a co teprve ta taška. Měla jsem pocit, že mi ty prsty snad upadnou. Po obědě mě čekala další domluvená zastávka. Tentokrát jsem psala paní Strachotové, která mi u Palmknih dává recenzní e-knihy. Možná jste si to jméno správně spojili s autorkou knihy Devět dní. Ano, je to stejná osoba. Takže jsme se domluvily, že se sejdeme. Jsem fakt vlezlá, takže jsem vyškemrala další podpis, i když to nebylo přímo na programu Světa knihy :-P Také moc děkuji, mám radost...


V té době byl nejvyšší čas se vydat na besedu Robina Cooka, kvůli němuž vlastně vznikl celý tento výlet. Pokud by tam totiž tento autor nebyl, nejsem si jistá, jestli by mamka jela. A pak bych nejspíš ani nejela já. Původně mě totiž na programu nic nezaujalo, zvlášť, když jsem mohla jet jen v pátek. Beseda byla velice zábavná a autor působil strašně sympaticky. Hodina utekla jako voda a všichni si odnesli velký zážitek. Ukázalo se, že autor má opravdu hodně fanoušků, protože na následnou autogramiádu, jsme stáli půlhodinovou frontu (a co teprve ti za námi). Mamka si nechala podepsat knihu a audioknihu, pořád se smála, takže doufám, že se opravdu bavila...
 


Už nám tedy zbyla jen návštěva pravého křídla, kde ve skutečnosti kromě Albatrosmedia, Epochy a některých dalších nakladatelů, vlastně není nic záživného. Takže to jsme proběhly vcelku rychle. V prvním zmiňovaném stánku byla hlava na hlavě, takže to jsme jen profičely a raději zase šly pryč. Ti školáci byli opravdu na facku.

Nakonec jsme to ukončily poslední návštěvou Euromedie, kde si mamka koupila ještě jednu Cookovu knihu a já vzala jednu kolegyni. Litovala jsem, že jsem při první příležitosti toho nenabrala víc, ale kdo by to tahal. V levém křídle jsme udělaly ještě jednu zastávku, šla jsem poděkovat paní Švorcové z Presco Group, která mi poslala dvě čestné pozvánky, za které jsem byla neskutečně vděčná, takže bylo vhodné to dát i najevo :-D

Zahlédla jsem nějaké blogery a youtubery. Obvykle to byly ale 'velké ryby', které já rozhodně neoslovím, na to jsem prostě srábek :-P Jinak jsem bohužel na nikoho nenarazila a ani domluvené pozdravení mi nakonec žádné nevyšlo. Škoda, snad příště. Tím pádem mi zůstaly všechny záložky. Takže nejspíš bude brzy soutěž ;-)

Tím jsme to celé ukončily a odešly jsme. Byl nejvyšší čas, protože lidí bylo čím dál víc a vzduchu nějak ubývalo. I když sluníčko nakonec nebylo a tak nebyla uvnitř sauna jako loni, i tak to bylo strašné. Venku jsme se rozhodly, že navštívíme Mořský svět, který je v areálu výstaviště. Mamka nafotila opravdu hodně fotek, takže sem dám jen jednu a udělám na to sólo článek. Už tak to tu bude dost dlouhé :-P
 

Po tomto všem jsme měly dost a mamka už ani moc chodit nechtěla, tak jsme jely na nádraží. Bohužel všechny spoje byly naprosto plné, takže nehrozilo, že bychom odjely dřív. Čekaly jsme skoro hodinu a půl (okoukaly jsme obchody okolo a nakonec se stavily v Oxalisu, čaje není nikdy dost). A to nejhorší nás teprve čekalo. Po celém dni, kdy už jsme byly unavené a rozbolavěné (pokud pojedeme i příští rok, shodly jsem se na tom, že pořídíme nějakou maxi tašku na kolečkách, ale ne takovou tu důchodcovskou :-D), jsme se těšily, jak si ve vlaku koupíme jídlo a spočneme. Chyba lávky. Vlak měl víc jak půl hodiny zpoždění, v našem cíli to nakonec bylo skoro třičtvrtě, stevardi na nás úplně kašlali a my tak byly dost naštvané. Konec dne se opravdu nevydařil. Vodu nám donesli až po hodině čekání. Když jsme chtěly objednat, tak prý později. A jejich později znamenalo asi deset minut před naším vystupováním, tedy 2,5 hodiny po vyjetí z Prahy. I v restauraci se zvládnou rychleji ohánět. Takže stále hladové jsme rychle vystoupily a jely konečně domů...

Den to byl opravdu dlouhý a náročný, ale i zábavný (proto i tento článek nemá téměř konce, sláva všem, kteří došli až sem...). Jsem ráda, že jsme to s mamkou podnikly i zvládly. Snad byla dostatečně nadšená. Ale obě jsme byly rády, že to máme za sebou. A příští rok, možná znovu... :-)

Byli jste také na veletrhu? Líbilo se vám tam? Já momentálně zvažuji případnou účast na Humbooku. Ale nejsem si zatím moc jistá, protože je to přece jen spíš pro ty mladší účastníky...



Koupené knihy
  • Prime Time
  • Rudý vlk
  • Artemis
  • Pán stínů
  • Pilíře země
  • Na věky věků



Sdílení článku:

Autorka článku:

Lucy Lillianne V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Nicméně největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Já byla na veletrhu ve čtvrtek, věř mi v ten den byly děcka na facku snad ještě víc. Byly tam zástupy škol od nejmenších po velké. Hrůza. Hlavně to chování.

    Na skok jsem se skočila podívat DO euromedia a hned jak jsem vešla dovnitř, stal naproti mě týpek (velká hora, jak do výšky tak do sirky) a nesl si z tam a obrovskou hromadu knížek mezi kterými byly i bichle pilíře země a na věky věků. Nedokázala jsem na něj přestat zírat, protože všechny knihy, které si odtud odnášel měli podobnou tloušťku xD a nejvíc mě dostalo To, že on vlastně následoval svou (asi) přítelkyni, která ho komandovala a dávala mu ty knížky do náruče na sebe xD na to nikdy nezapomenu xD

    Já se tam zdržela s přítelem jen asi dvě hodiny. Jinak jsme měli jiný program. Původně jsem si myslela, že Svět knihy je až od pátku. Což mě mrzí že jsem to nějak zazdila.

    Knihu jsem si koupila jen jednu a to Sníh nebo popel (Ale to jsi už asi zaregistrovala na fb xD) Jinak bylo by fajn tě potkat na Humbooku. Byla jsem minulý rok a díky skvělým besedam s autory jsem si řekla že tenhle rok bych chtěla jet znovu. Kor když to bude ve větších prostorách. Bylo by fajn tě poznat ^^ tak ještě uvidíš jak se ti bude chtít:))

    A super článek ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji :-)

      s tím týpkem jsi mě pobavila... je hezké, že sis to tam užila, i když jen s jednou koupenou knihou :-D

      Vymazat
  2. Já jsem na tom taky úplně stejně co se týče oslovování, taky vždycky radši zacouvu :D Copak já, takovy malý blogger... :/ :D

    OdpovědětVymazat
  3. Zdá se, že jsis Svět knihy patřičně užila :-)
    Škoda, že jsme se skoro minuly, a já nešla ven na "pozdravení" ...
    A můj článek jsi již četla, tak tu nebudu vypisovat, co jsem si pořídila já :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Byla jsem ve čtvrtek a s dětma ze škol absolutně bez problému, snad jsem je zahlédla pouze v sálech na besedách. Ale co si budem povídat, nebyli jsme jiní. Taky nás spoustu akcí (většina) otravovala :)) Jinak pěkné úlovky a hlavně, že jste si to s mamkou užily :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v patek to byla jedna skola vedle druhe, hned od rana... jj, uzily, hlavne jsem byla prekvapena jak to mamka zvladla a ze chce priste znovu :-)

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho a často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo kvůli mě ztratí pár vteřin života :-)