28 března, 2015

Ohlédnutí za začátky

sobota, března 28, 2015 1 komentář
Nedávno jsem měla takovou malou krizi. Pokud se tomu tak dá říkat. Začaly se mi kupit knížky na recenze, navíc jsem si i nějaké knihy koupila. Takže malá hromádka nepřečtených knih v knihovničce se poměrně zvětšila. Přemýšlela jsem, jak se stalo, že čtení začíná být spíš povinnost než zábava. Snažila jsem se přečíst co nejvíc, protože mě docela trápilo, že fronta na čtení se začala nehorázně zvětšovat. 

Zavzpomínala  jsem, jak to všechno vlastně začalo. Moje knižní blogování. Co to odstartovalo. Čtení jsem si zamilovala až poslední rok na střední, což už bylo hodně dávno. :-P Ale největší změna nastala asi loni začátkem roku. Tehdy jsem si po vánocích objednala asi deset knížek. Do té doby jsem tak velkou objednávku naráz ještě neudělala :-D Můj blog sice už dávno běžel. Měla jsem tam svoji grafiku, hudbu z YouTube, a nějaké informace o přečtených knihách. Ale po zmíněné objednávce jsem se do toho pustila pořádně. Obnovila jsem účty na databázi knih a goodreads, doplnila infa a začala číst.

Knih jsem moc neměla a ani nic moc peníze. Takže článků moc nebylo. Knihy jsem kupovala jen občas. Vyzkoušela jsem si i koupi elektronických knih, protože bývají obvykle levnější.

Začala jsem obcházet spousty jiných blogů o knihách. Tenkrát jsem neměla tušení, že je tolik knihomolů :-P Díky těmto blogům jsem získala větší přehled v knižním světě a začala jsem přemýšlet i o možnosti recenzí pro nakladatelství. Dlouho jsem sbírala odvahu někam napsat. Nejsem žádný expert a ani spisovatel, takže jsem ani nečekala, že mě někdo vezme. Díky Ells jsem nakonec sebrala odvahu a zeptala se :-D 

Ani jsem se nenadála a najednou jsem měla spolupráce čtyři. Někde mě odmítli, ale to nakonec nevadí. Čtyři spolupráce jsou až až. Beru si recenzí jen tolik, abych stíhala číst i svoje knihy. Takže víc už bych nezvládla. Někdy se mi stane, že to neodhadnu a mám až moc restů, takže se pak musím ohánět.

Ale když se nad tím vším zamyslím, jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Sice nejsem na úrovni některých blogařů a ani toho nestíhám tolik přečíst, ale nakonec to dělám pro sebe a pro svoji radost.

Čtení vlastních knih je zábava. Člověk si obvykle vybere to, co ho zajímá. Může si knihu číst jak dlouho chce, nebo ji odložit, pokud najde něco lepšího. Ale za knihy musí platit. A to není levná záležitost. Kdežto recenze jsou zdarma. Ale zase jsou tu termíny na přečtení. Navíc i když není kniha poutavá a člověk by to nejraději odložil, nemá jinou možnost a kniha musí být dočtena. Každá z těchto možností má svoje pro i proti. Ale to už patří k životu blogařů, knihomolů a recenzentů :-)

Trochu víc jsem se rozkecala... :-) Ale pamatujete se na svoje začátky?  Co vás přivedlo ke čtení, jak jste zakládali svoje stránky? Jak jste hledali spolupráce? Nebo už je to tak dávno, že sami nevíte?  :-D



Sdílení článku:
Sdílet emailem Sdílet gmailem Sdílet Facebookem Sdílet Googlem Plus Sdílet Twitterem Sdílet Pinterestem Sdílet Tumblrem Sdílet Bloggerem Sdílet Wordpressem Sdílet whatsappem

Autorka článku:

Lucy Lillianne V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Nicméně největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

štítky

1 komentář:

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho a často vykouzlí úsměv a potěší. Děkuji každému, kdo kvůli mě ztratí pár vteřin života :-)