Irská kuchařka • Mary Beth Keane

Historický román a zároveň biografie o skutečné osobě z přelomu 19. a 20. století. Mary žila v Americe a živila se převážně jako kuchařka. Byla obviněna z přenášení břišního tyfu, i když ho nikdy neměla. 

Přestože téma může být zajímavé a navíc jedná-li se o skutečnou událost, kniha byla poměrně nudná a suchoprázdná. Děj se stále točil v kruzích a mnohdy i nesmyslně přeskakoval v čase sem a tam. Takže jsem z toho měla docela zmatek v hlavě a musela jsem si jednotlivé části hodně slepovat dohromady.

Mary za mě byla docela dost sobecká až arogantní osoba. Beru v potaz, že jde o příběh o století zpátky, už tehdy musela být ale medicína pokročilejší a tak nechápu její odmítavý postoj k výsledkům vyšetření a všem ostatním důkazům. Samozřejmě chápu i tu nedůvěru a strach, ale její chování bylo dost extrémní a klidně nadále ohrožovala ostatní lidi.

Ani její vztah s Alfrédem mě nebavilo sledovat. Byl až toxický, vzájemně na sobě byli závislí, oba to neskutečně ničilo a přesto se k sobě stále vraceli. Nemůžu si pomoct, ale ani jeden z nich mi prostě nesedl a číst knihu, která se zabývala životy zrovna těchto dvou osob, mě tím pádem moc nebavilo. Zajímavější pro mě bylo najít si Mary na Wikipedii a zjistit si něco o ní, než číst tyto zápisky a sledovat její nezodpovědné jednání.

Styl vyprávění byl dobrý (kromě toho zvláštního časového skákání), téma rozhodně zajímavé a příběhy podle skutečnosti mám ráda. Ale hlavní postavy mě dost štvaly a o to víc se mi čtení protivilo...

Irská kuchařka je dramatický příběh inspirovaný skutečným životním osudem Mary Mallonové, která si jako mnozí jiní přijela do Ameriky splnit svůj sen. Díky talentu a tvrdohlavosti se jí podaří vydobýt si vysněnou pozici kuchařky v bohatých domácnostech, její sen ale skončí, když ji úřady jako prvního člověka v Americe označí za bezpříznakového přenašeče břišního tyfu, kterým údajně nakazila desítky lidí, z nichž několik zemřelo.

Mary Mallonová, také známá jako Tyfová Mary, nikdy nepřijala, že by měla být zdrojem infekce a dál pod změněnými jmény vařila, ačkoli tyfové epidemie propukaly téměř všude, kde byla zaměstnána. Nakonec musela strávit několik desítek let v karanténě, ve které i zemřela. Irská kuchařka ovšem není pouze tragickou výpovědí o jednom životě, ale i obrazem dobového New Yorku, kde se na pozadí prvních vyrůstajících mrakodrapů mísí sny s trpkou realitou.