Zrcadlení • A.G. Howard

Narazíte někdy na knihu, u které si říkáte, že jste ji měli přečíst mnohem dřív?

Musím říct, že série má značně klesavou tendenci. Ani třetí kniha se Říší divů tolik nezabývá. Šílenosti tohoto světa i jemu podobných jsou čím dál padlejší na hlavu a ze všeho jde vždycky nějak vybruslit. Pravidla porušující pravidla, hranice jsou zbourány a nic nemá hlavu ani patu. Tak hezky rozjetý nápad to na počátku byl, aby bylo kouzlo nakonec zničeno.

A neustálé přebíhání a nerozhodnost mezi dvěma kluky bylo nekonečné. Vůbec mě nebavilo a upřímně nechápu, co mohlo Alyssu táhnout k Morfeovi, co jí mohlo na něm imponovat. Jeho lži, manipulace a sebestřednost. Sice se to zaobalovalo do šílenství a podivností říše, ale i tak jsem v tom neviděla nic hezkého.

Třetí kniha pro mě byla téměř utrpením, které se odklonilo od slibného začátku, ze kterého se dalo vykřesat tolik jiných možností. A jelikož většinu doby bylo jasné, jak to vlastně dopadne, protože o tom Alyssa neustále přemýšlela, tak jsem dočetla jen ze zvědavosti, jestli nebudu na konci něčím přece jen překvapena. A nebyla.

2⭐