Pramen povýšení • Brandon Sanderson

Co vy a Sandersonovy knihy?

Sanderson je poměrně oblíbeným autorem, i když tak nějak nechápu proč. Po přečtení Finální říše jsem se neúspěšně pokoušela o Cestu králů. Tuším, že dokonce dvěma pokusy, ale marně. Nerada se vzdávám příliš brzy a tak jsem se pustila do druhého Mistbornu. Abych pochopila, jestli mi něco uniká a abych zjistila, jak na tom se Sandersonem opravdu jsem. 

Nemůžu si pomoct, ale já jeho stylu moc nerozumím. Postavy jsou pro mě příliš naivní, nevyspělé, dětinské a vůbec nezáleží na jejich věku. Dialogy jsou slabé, mnohdy neodpovídají společenskému postavení a vše se točí jen okolo politiky a války nebo vnitřních pocitů postav. Což samozřejmě nebývá problém, pokud je příběh okolo bohatý a má co dalšího nabídnout. Tady je toho ale nějak málo. Nerozumím ani životu na planetě, kde stále padá popel. Jak tak vůbec někdo může žít? Jak si to mám představit?

Celkový nápad není špatný, ale chybí mi něco bohatšího. Velká část textu se kromě výše zmíněného točí kolem Vin, která stále běhá po nocích po střechách, pozoruje mlhu, pálí kovy, skáče a od něčeho se odráží. Nemyslím, že je potřeba se tomu věnovat tak detailně na každé "páté" stránce. Po chvíli to začne nudit a určitě není potřeba tolik pozornosti dávat zrovna těmto popisům. 

Vztah (nebo spíše nevztah) Elenda a Vin pro mě nebyl uvěřitelný. Objevila jsem i pár nelogických momentů, které mi nešly do hlavy, nesrovnalosti, kdy jsem měla pocit, že autor zapomněl, co napsal dříve. Prostě tu vidím mnoho nedostatků. Je na čase tedy říct sbohem a věnovat se zase někomu jinému...

2⭐