Jakmile jsem si přečetla fantasy detektivka, chtěla jsem to zkusit. Taková netypická kombinace žánrů zněla dost zajímavě a já byla zvědavá...
Vypravěčem je devatenáctiletá Helena, která pracuje jako písařka. Velkou část knihy jsem nechápala, proč se celý příběh odehrává zrovna z jejího pohledu. Je to v podstatě její vyprávění ze starších let, zapisované asi jako deník, vzpomínky, vrací se zpět do minulosti a občas promlouvá přímo k čtenáři. Podle mě není zrovna ideální průvodce, protože je mladá, nezkušená, docela slabá, nerozhodná a hlavně hodně ubrečená a uslzená, což mě často štvalo.
Helena doprovází justiciára Vonvalta, něco jako soudce a šerif v jednom a jeho pomocníka Bressingera. Ti dva by byli rozhodně lepšími ústředními postavami než ona. Všichni jsou roky na cestách a vykonávají spravedlnost po celém císařství. Jedna z cest je však zavede do města, kde se děje něco nekalého. To však postupně odkrývají až při vyšetřování vraždy... Samotné pátrání je docela zdlouhavé, zmatené a neucelené, ale to jen proto, aby se všechno spojilo při soudním přelíčení, kde to v souhrnu dá konečně význam. Jenže věci nejsou jen o tomto případu, vše se zvrtne a opět přichází odstavce plné polovičatých věcí.
Jako fantasy detektivka to nebylo špatné. Z počátku je kniha dost kostrbatá, takže trvá se do ní začíst. Detektivní linka byla o něco lepší, i když řádné vyšetřování bych si představovala trošku lépe rozvinuté a probírané, s více logickými a chytrými tahy hlavních hrdinů. Postavy jsou dost neosobní a sympatie k nim taky zrovna mít nebudete. Autor není schopný je ani představit v dostatečném světle, abyste si udělali obsáhlejší obrázek o charakteru, vzhledu, věku atd. Těch informací bylo zoufale málo. A já obvykle potřebuji hlavní postavy poznat co nejvíce. Většina zmíněných mi většinou lezla na nervy svojí umanutostí, umíněností, dokonce i hloupostí. Celá kniha, hrdinové i další věci mi přišly holé, suchoprázdné a nedokončené. Při popisech se skákalo sem a tam, jen velice povrchově a tak celkový obraz působil spíše jako kostra příběhu než jeho plné vyznění. Kniha by potřebovala ještě hodně práce, aby mě opravdu přesvědčila...
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)