Švadlenin dar • Fiona Valpy

 

Recenzní kniha

Knihu jsem si vybrala díky autorce, protože jsem od ní loni už četla jiný příběh - Kam včely chodí spát. Velkým překvapením pak bylo, když jsem narazila na momenty, které jsem už někde zažila. Takový pocit déjà vu. A tak jsem zjistila, že autorka se opět vrátila do doby druhé světové války, ale tentokrát k sestře předchozí hrdinky a jejím kamarádkám žijícím v Paříži. Tudíž se zmiňuje o chvilkách z předchozí knihy a v podstatě jde o takové doplnění o nový pohled.

Opět jsem tu našla určitou podobnost ve stylu psaní, kdy většina děje z počátku plyne hodně pomalým seznamovacím tempem, probíráme se spoustou detailů, den za dnem, ale před koncem autorka nabírá na rychlosti a vše popisuje hodně rychle a dokonce skáče o měsíce. Tentokrát bych však řekla, že konec nebyl už tak zbrklý jako dříve a více promyšlený. V příběhu se střídají dvě časové linie, jedna z minulosti a války, kde jsou hlavními postavami švadlenky a druhá v současnosti z pohledu vnučky jedné z nich. Po malých krůčcích se odhaluje tajemství tří kamarádek, jejich minulost, ale i to, jak to s nimi vlastně dopadlo. I když díky postavám ze současnosti je jasné, kdo určitě přežije válku, neznamená to, že není co objevovat a nad čím se bát.

Větší část vyprávění zabírá právě ta válečná část a tentokrát, jelikož jsme v hlavním městě a ne na venkově, se automaticky více probírá i činnost německé armády a pracovních táborů. Tyhle témata nevyhledávám, nemám tuhle minulost zrovna moc ráda, k neustálému připomínání a rozebírání, ale tady to naštěstí nezabíralo tolik prostoru, tedy ty drastické popisy. Ale bylo důležité něco načrtnout, aby se vysvětlily určité okolnosti v rámci rodiny jedné z hlavních postav, takže to není zase úplně bez scén, které by tohle příšerné období vůbec nijak nepopisovaly.

Ale přišly momenty, které mě dost překvapily, například že po dobu války si tolik lidí nechávalo šít oblečení a róby, nebo že třeba takové kavárny byly běžně otevřené. Ale i další fakta. Vždycky jsem si to představovala jako válku, kdy na jedné straně jsou vojáci a bitvy a na straně druhé obyčejné obyvatelstvo, které se snaží přežít. Je jasné, že někdo musel například pracovat ve fabrikách a podobně, ale že zrovna kavárny?

Bavilo mě to, četlo se to pěkně a životní příběhy mám ráda. Šlo o realistický náhled do života lidí z čtyřicátých let minulého století, na utrpení, ale i boj a nevzdávání se. Na to, jak se každý snažil přežít po svém a někteří bojovali i za druhé. A jak to dokázalo ovlivnit i další generace. Je to hlavně o přátelství a rodinně. O vnitřní síle.

Jediné, co mi trošku vadilo, tak ke konci autorka pořád rozebírala stejné témata, myšlenky a pasáže a omílala je stále dokola jako kolovrátek. Když už něco vysvětlila jednou či dvakrát, nemusela to stejným způsobem opakovat ještě pětkrát. Už to začínalo být mírně otravné. Působilo to spíše jak oddalování konce a nafukování textu v závěru...

Informace o knize

Název knihy: Originální název: Série: Pořadí v sérii: Autor: Překlad: Žánr: Rok vydání: Počet stran: Nakladatelství: ISBN:

Švadlenin dar The Dressmaker's Gift - - Fiona Valpy Jiří Chodil Román 2019 originál / 2021 překlad 312 Baronet 978-80-269-1664-2

Anotace:

Tři dívky a Paříž… Město lásky a krásy, které ale tenkrát bylo temné, zahalené ponurou šedí nacistické okupace. Tři dívky žijící své životy ve válečné Paříži a skrývající svá tajemství. Tajemství, jež je spojovala, tajemství, jež je rozdělovala…
A po mnoha a mnoha desítkách let přijíždí do Paříže vnučka jedné z těch dívek z oněch časů. Přijíždí, aby uchopila do rukou vlastní život, aby se dozvěděla, kým je, jaké jsou její kořeny.
A začíná pronikat pod povrch a chápat, že svět je mnohem složitější, než si myslela. Že připomíná ty stařičké šaty z hedvábí barvy půlnoční modři, u kterých jenom když se díváte opravdu zblízka, pochopíte, že jsou sešité z útržků a hadříků…

Ukázka z knihy

Kde koupit knihu

Knihu Švadlenin dar koupíte v nakladatelství Baronet v žánru Současné romance
 

 

Informace o autorce

foto: Birnam Book Festival

Databazeknih.cz: Fiona Valpy prožila sedm let ve Francii, kde s manželem zrenovovali starý polorozbořený venkovský dům. Osvojila si přitom nové dovednosti, jako míchání cementu a zdění, na což je náležitě pyšná. Její nejoblíbenější činností se stalo ochutnávání vína a právě skvělá vína a skvělí lidé kraje kolem Bordeaux ji inspirovaly k napsání románu Láska po francouzsku. Dnes žije opět v Británii a věnuje se učení jógy a psaní knih. Na tu další – Vánoce po francouzsku – se můžete už brzy těšit.

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Luciina zašívárna 🇨🇿 (@lucylillianne)

Za recenzní knihu děkuji nakladatelství Baronet.