19 července, 2019


Recenzní e-kniha


Do ruky se mi dostala nová kniha od české autorky, která se vrací zpět do světa Aldormy. Je to takový návrat, i když mé první setkání proběhlo přes jinou autorku a jiný příběh. Líbí se mi ta myšlenka, že se může více lidí podílet na takovém projektu a díky tomu vznikají neskutečné možnosti, co všechno vymyslet, stvořit a skloubit.

Abych byla upřímná, v této knize jsem našla spoustu pozitiv, ale i negativ. Konec konců, dobrá kritika je od toho, aby posoudila všechny stránky a nesnažila se vynášet do nebe všechno. Pokud mám knihu posoudit pravdivě, v následujících řádcích se dočtete, co mi na knize vadilo a co mě naopak bavilo.

Co mě asi nejvíce udivovalo, tak Lenčina situace. Hned od začátku je jasné, že se objevila někde mimo svou domovinu. Přesunula se neznámo kam a nevěděla, co se děje. Když se dostala mezi lidi, její seznamování na mě působilo až moc jednoduše. Chyběl mi nějaký kontrast dvou kultur, dvou míst, komplikace s komunikací, s jazykem. Lenka pocházela z úplně jiného místa, mluvila i hovorově a tak jak jsme zvyklí v naší době a přesto se bez větších obtíží podobným stylem bavila s lidmi pocházejícími z doby podobné středověku a oni ji opláceli stejnou mincí. A nejenom v mluvě, ale i chování. Očekávala bych trochu větší odstup.

Trochu mě rozčilovala i nesourodost její povahy. Většinu doby byla taková slabší, věčně plačící, vrhající se do objetí, téměř až dětská. Já osobně mám ráda silné ženské hrdinky a v tomto hlavní postava dostala jen minimum prostoru. Těch pár příležitostí, kdy se projevila opravdu tvrdě, jsem jásala, abych pak byla vyvedena z omylu a ona zase spadla do starých kolejí. Což mě docela mrzelo. Snesla bych z počátku nevýraznou ženu, která se vývojem událostí (a že měla z čeho) bude vyvíjet a stane se něčím větším. Místo toho to bylo jako na horské dráze, jednou tak, podruhé tak.

Velká část knihy se věnovala vztahům, rozchodům, znovu shledávání, myšlenkovému zoufání a tak podobně. Věcem, které mě moc nebaví. Knize to sice vyloženě neškodilo, ale v mých očích to trochu stáčelo příběh jiným směrem a připadala jsem si, jako bych četla červenou knihovnu a ne našlapanou fantasy. Přitom ty části, které se týkaly příprav na velký úkol, přizpůsobování situaci, slovním bitvám mezi nepřáteli a hlavně ten konec, to byly momenty, kdy mě to bavilo nejvíc. Dokázalo mě to totiž rozesmát, totálně vytočit, naštvat, zaskočit a drásat moje nervy napětím. Byla tam spousta pasáží, kdy jsem čekala, co se stane, bylo to tak originální, nápadité a i místy dost kruté a otevřené.

Jen málokdy se mi stává, že bych z knihy měla tak rozporuplné pocity a bojovala sama se sebou a rozhodovala se s těžkým srdcem, jak to vlastně nakonec celé vidím. Hlavní hrdinku jsem proklínala, protože se většinou chovala jako rozmazlené dítě, které neví co chce. Na jednu stranu se věčně hroutila se slzami v očích a potřebovala od někoho utěšit, aby pak nabrala sílu a byla nemilosrdná, krutá a soběstačná. Pak ale obklopená lží se zhroutila a celé se to zase opakovalo. Pořád dokola. Snesla bych o něco méně Lenky a jejích emocionálních výkyvů a o něco více toho ostatního. Navíc některé detaily mi na konci chyběly, přišlo mi, jako bych nedostala všechny informace.

Jenže nesmím opomenout, že spousta částí, které se věnovaly tématu, mě opravdu zaskočily, nadchly a překvapily. Celé to bylo čtivé, plynulé a rozhodně to působilo jako jednoduché a nenáročné čtení (žádné zdlouhavé a nudné popisy). Já osobně bych vyškrtala část vztahových kliček a romantiky, a přidala bych více fantasy tématu, protože toho tam bylo pro mě po čertech málo. Zajímalo by mě více z toho světa, informace o postavách a tak podobně. Abych si vytvořila lepší obrázek o tomto místě. Více detailů o zásadních postavách. Potěšily mě mapky a kresby některých osob, ale klidně bych snesla víc. Takové zpestření v knize vždycky ocením. Pro mě je to na tři a půl hvězdičky, ale půlky se nevedou, takže slabší čtyři.


Po příjezdu jsem automaticky zamířila do komnat, které mi byly minule vyhrazeny. Převlékla jsem se z cestovních šatů a vyrazila se projít do parku. Tentokrát jsem měla to štěstí a strávila v něm pár hodin o samotě.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:
ISBN:
Dračí srdce
Dračí srdce
-
-
Lenka Jedličková
-
Fantasy
2019 originál
313
Skleněný můstek
978-80-7534-236-2

Anotace Databazeknih.cz:
Lenka - obyčejná dívka, která se dostala do neobyčejného království. Postupně zjišťuje, že zde má úkol, pro který ji vyvolili sami draci. To ona by měla být Vyvolenou, která dosadí zpátky na trůn potomky Sida Clemense. Je však opravdu tou nejlepší volbou? Dokáže splnit očekávání, která v ní všichni vkládají? A jak moc ji to změní?

Pomalým krokem jsem se blížila k oltáři. Cítila jsem, jak se mi motá hlava a doufala, že už brzy bude po obřadu. Litovala jsem, že jsem se dopoledne alespoň pořádně nenapila.

Informace o autorce


Lenka Jedličková (aldorma.cz)
Něco o autorce: Lásku ke čtení v ní vypěstovali rodiče už v útlém věku a proto je pro ni dodnes nejkrásnějším Vánočním dárkem kniha. Je jedno, zda se jedná o fantasy, horor, detektivku nebo thriller. Jediné, co nesnese, je přílišné násilí. Kromě čtení nejraději tráví čas procházkami v přírodě a pečením.
Říká o sobě: Nikdy jsem osobě neměla potřebu psát. Poprvé jsem to zkusila jen tak z legrace a najednou jsem zjistila, že si u toho člověk hezky odpočine. Až s Aldormou a tvorbou jejích reálií jsem si pořádně uvědomila, co všechno psaní obnáší. Oproti jiným autorům nemám problém mít danou kostru příběhu, které se po celou dobu psaní držím. Překvapivě mi to spíše pomáhá. Vedlejší příběhy ale nechávám, aby si žili vlastním životem.
 


Recenzní e-knihu poskytla autorka Lenka Jedličková. Děkuji.



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Děkuji za recenzi. Tušila jsem, že charakter hlavní postavy nesedne každému. A ano, je taková zvláštní - jednou silná, pak se zase hroutí. Ale vzhledem k tomu, že tento příběh byl původně psát tak, že jsem se na něm měla procvičit ve vcítění se do postav a tak jsem měla být hlavní hrdinkou já sama, drží se docela věrně charakteru mé osoby v tom věku.
    Tehdy jsem opravdu dokázala chvilkami být silná, ale většinu času jsem si nedůvěřovala a dost často podléhala emocím. Ten emoční odstup a chladnou hlavu jsem se dokázala naučit až ve svých přibližně 27 letech. :) (mimochodem, partner tu má hroznou radost, že není jediný, komu chování Lenky nesedlo - tak si tak říkám, jestli mu i přes časté opakování dochází, že to mám být já... :-) )

    Co se týká úvodu a skoro žádném popisu střetu kultur, je vidět, že jsem to nepopsala moc dobře a do budoucna si budu dávat pozor. Mělo jít ale o to, že hlavní hrdinka má na svůj předchozí svět jenom mlhavé vzpomínky neurčitého rázu. Uznávám, že tam mohla být alespoň vepsaná myšlenka Lenky, která už má paměť zpět, že by to pro ni byl šok, kdyby si pamatovala svůj předchozí život.

    Jsem ráda, že se alespoň ty části, kde nebyla romantika, líbily a vyvolávaly takové emoce. :-)
    Pokud se mi podaří dopsat (a vydat) pokračování příběhu, mohu slíbit, že tam určitě nebude "přeLenkováno", a budete-li mít ještě zájem si to přečíst, ráda Vás opět požádám o recenzi.


    Ještě jednou děkuji za recenzi. Opravdu si vážím času, který jste tomu věnovala.
    Lenka Jedličková

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý samozřejmě může mít emocionální výkyvy, ale přišlo mi, že na tak krátkou knihu to bylo moc časté :-) Ohledně toho popisu, Lenka měla v sobě už zakódované chováni i mluvu, takže určitě nějaký rozdíl by vznikl. Přece jen středovek a jiná doba by měla mít rozdíly v řeči, chování, otevřenosti vztahů apod.. :-) Na druhou stranu, jak jsem psala, jen málokterá kniha mě donutí až k takovým emocím a rozporům v názorech a to je možní dobře :-D Samozřejmě dalšími příběhy nepohrdnu ;-)

      Vymazat
  2. Recenze potěšila. Byla nádherně vyvážená a odrážela pocity recenzetky při čtení knihy. Jako jedna z autorek píšících z Aldormy jsem za recenzi moc ráda. Další příběhy jistzě odhalí více z našeho světa :D

    OdpovědětVymazat
  3. Lenka Jedličková20. července 2019 17:16

    Tak už víme od třetí autorky, že až dopíše a vydá svůj příběh, ráda požádá o zdejší recenzi.

    A pro autorky Aldormy - já to pořád říkám, že si draci vybrali blbě a neměli tam cpát Lenku - našlo by se mnohem víc lepších postav :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkná recenze. S draky se v poslední době roztrhl pytel... :)) Budu muset také nějakou dračí knihu vyzkoušet. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano, ale tady jsou jen ve formě zmínek a tak. Nemají fyzickou podobu...

      Vymazat
    2. Respektive fyzickou podobu mají. Jen ne v tomto příběhu.

      To jen tak pro úplnost. :)
      Lenka

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)