21 srpna, 2018


Po velice dlouhé době jsem se odhodlala konečně pustit do nové série. První věcí, které mě původně zlákaly byly samozřejmě ty parádní obálky. Krásné, detailní a tak záhadné. Neváhala jsem dlouho a začala se po nich shánět. Do nedávna jsem myslela, že jde o nedokončenou sérii a až po tom, co jsem byla ujištěna, že tomu tak není, jsem si řekla, že je nejvyšší čas ji oprášit a začíst se do nového příběhu.

V tomto případě jde spíše o sci-fi příběh. Lidstvo se někdy v budoucnu začalo tak vyvíjet a plýtvat zdroji, že bylo pravděpodobné, že ohrozí planetu, dané zdroje, ale především i sebe (alespoň tak to celé vyznívá). A tak vzniklo utajené vězení zvané Inkarceron, kde pozavírali zloděje, vrahy a další nežádoucí část společnosti. A ta druhá polovina, která zůstala, se vrátila o pár století zpět. Omezili technologie na minimum, využívali jen pár drobností, které uvedli jako legální a zbytek podlehl zkáze. Zdejší společnost začala žít jako za dob králů, kteří jim vládnou, nosí i dobové oblečení a chovají se podle tehdejšího protokolu.

Musím říct, že hlavně ze začátku to celé působilo dost zmateně. Námět rozhodně zajímavý, ale zvláštně zpracovaný. Velice často jsem měla pocit, že tu chybí nějaká pořádná logika, kterou autorka místy ztrácela. Mimo to, to celé působí hodně fantazijně, autorka má opravdu velikou představivost, která by rozhodně nebyla na škodu, ale musím se přiznat, že jsem občas měla pocit, že si při psaní knihy sem tam něco šlehla. Některé pasáže jsou trochu mimo a navíc jsem mezi pár odstavci ztrácela návaznost...

Postavy vystavěla dost uspořádaně, nebo jak to nazvat. Tedy jednu polovinu udělala naprosto padouškou, nesnesitelnou a otravnou a tu druhou samozřejmě jako dobráky, co se snaží všechno napravit. Navíc je to celé vyprávěné ze dvou pohledů, Claudie z normálního světa a Finna z vězení. Navzájem se doplňují a vytváří tak přehledný obrázek toho, jak se kde žije. Po tematické stránce to autorka mohla asi více rozvíjet, ale kdyby se zabývala každým detailem, kniha by byla snad dvojnásobná. Takže plusové body za zbytečné neprotahování příběhu. Takhle z toho byla příjemná odpočinková oddechovka, která čtenáři zbytečně nezavaří mozkové závity...

Inkarceron mi připomínal tajemné prostředí Arestonu, kde jsou lidé uvězněni bez možnosti útěku. A svět na opačné straně zase působil jako nějaká pohádka se zlou královnou. Na jednu stranu mě to opravdu bavilo, protože autorka má svůj styl psaní, který neodradí, ale spíše zaujme, od knihy se nedá až tak odtrhnout. Ale na druhou stranu je to plné zmatků a podivností. Tak trochu jako Alenka v říši divů, kde je spousta věcí postavená na hlavu. No, zanechalo to ve mně dost podivné dojmy. Ale převládá určitě spokojenost. A jsem upřímně zvědavá, co přinese druhý díl, který podle čtenářů má mnohem lepší ortel :-)

Dlouhou dobu, snad celé hodiny, jsem ten obdélník temnoty jen pozoroval a děsil se toho, co by mohlo vejít, slabých zvuků a pachů zvenčí. Nakonec jsem sebral odvahu doplazit se k nim a vykouknout ven.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství: 
ISBN:
Inkarceron
Incarceron
Inkarceron
1
Catherine Fisher
Petra Diestlerová
Sci-fi
2007 originál / 2011 překlad
368
Knižní klub
978-80-242-2935-5

Anotace Databazeknih.cz:
Incarceron - futuristické vězení, uzavřené od pohledu, kde žijí potomci původních vězňů v temném světě, ve světě obsahující rivalitu a barbarství. Je to děsivá kombinace špičkových technologií - obývací budova, která prostupuje celý román, budova, kde jsou středověké mučírny - řetězy, velké haly, bludiště.
Sedmnáctiletý Finn denně bojuje o život v Inkarceronu, obrovském vězení, které má vlastní inteligenci a krutě s ní střeží tisíce vězňů. Finn si je díky znamení na ruce jist, že se zde nenarodil jako ostatní, ale přišel Zvenčí. Claudia je dcerou Správce Inkarceronu a má se vdávat; nenáviděný princ jí byl nastrčen mocichtivou královnou. Panuje totiž navenek středověká Doba – supermoderní svět se zastavil a dobrovolně se zbavil vší techniky v zájmu míru. Claudia i Finn jsou vězni svých světů – jenže vše se změní, když naleznou křišťálový klíč, který jim umožní spolu komunikovat.
Ucítila ho. Nezaměnitelný nasládlý parfém, který, jak si teď uvědomila, jí do chřípí pronikal už nějakou dobu – poznala ho, ale nevšímala si ho, upoutaná tím, co se odehrávalo před ní.

Ukázka z knihy



Informace o autorce

foto: Wales Arts Review

Databazeknih.cz: Catherine Fisher je oceňovanou britskou básnířkou a spisovatelkou pro děti. Pochází z Walesu, kde učí na univerzitě. Její fascinace mýty a historií vyústila v několik knižních sérií pro mládež (The Oracle, The Sow-Walker Son). Mezinárodně nejúspěšnější se stal její román Inkarceron, který mimo jiné získal cenu The Times pro nejlepší dětskou knihu roku. Jeho pokračování nese název Sapphique. První díl se stal také předlohou k chystanému velkorozpočtovému filmu.
 


Sdílení článku:
Sdílet emailem Sdílet gmailem Sdílet Facebookem Sdílet Googlem Plus Sdílet Twitterem Sdílet Pinterestem Sdílet Tumblrem Sdílet Bloggerem Sdílet Wordpressem Sdílet whatsappem

Autorka článku:

Lucy Lillianne V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Nicméně největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

2 komentáře:

  1. Mám velmi ppodobné pocity a bohužel tě možná předem zklamu, dvojka se mi zdála ještě neuspořádanější. Rozhodně zůstalo víc otázek, než se vyřešilo. Ale sérii jsem četla už dávno, byla jsem mladší a možná ted bych to chápala jinak a lépe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No uvidím, brzy se na to vrhnu, hned jak dokončím recenzáky :-)

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho a často vykouzlí úsměv a potěší. Děkuji každému, kdo kvůli mě ztratí pár vteřin života :-)