Celý týden stál za jedno velké prd. Vůbec nic jsem nestíhala, protože jsem většinu denního světla trávila v práci. Tam mám obvykle náladu pod psa, ale snažím se to nějak přežít. No a doma, tam se nic pořádně nehne, nemám na nic čas ani chuť a tak nějak se vůbec nemůžu ani začíst do knih. Opět mě zastihlo jedno z těch blbějších období a už teď je mi jasné, že s tímto tempem budu ráda, když do konce roku zvládnu přečíst alespoň padesátku knih. Na to, kolik mám restů, je to bída...

Jedinou přečtenou knihou tohoto týdne byla Smrt a jiné vrcholy mého života. Naštěstí se četla úplně sama. Naprosto oddechová četba, i když v ní byla asi spousta myšlenek pod čarou... Já ji můžu především chválit a doporučit...


Po dlouhé době jsem se zamýšlela i nad jedním dumacím článkem. Šlo v něm především o to, proč někteří lidé raději utrácí pravidelně peníze v knihkupectví, než aby ušetřili na netu a měli potom více knih... Ale víc se dočtete v článku, chápu to kouzlo v obchodě, ale peníze jsou peníze...

Jinak se nedělo nic, co bych nějak chtěla sepisovat. Takže... S tímto se s vámi a mým nic moc týdnem loučím. Dnes mě čeká noční, takže jdu dělat to, co mi jde nejlíp, flákat se...


A jako vždy na úplný závěr vás poprosím o podporu tohoto blogu. Moc vám děkuji