Po předchozích autorčiných románech jsem se pustila do dalšího. Opět příběh zasazený do Skotska, opět období Vánoc a v neposlední řadě oblíbená vesnička plná pohodových a přátelských lidí. A mezi nimi dvě nové duše - Merry a Theo.
On je veterinář, který po rozchodu s přítelkyní hledá nový začátek. Ona je úzkostná mladá žena, která se snaží utéct před ochranářskými pudy svých tří bratrů. Ti na ni dohlížejí od doby, kdy měla autonehodu. Jenže jejich starost je přímo neúnosná.
Na jednu stranu dokážu pochopit strach o jiného člověka a tato kniha vyloženě vybízí k zamyšlení nad tím, kde jsou v tomto směru hranice. Kdy je to pochopitelné a očekávatelné a kdy už je to těžce přes čáru. Ale na stranu druhou to bylo tak přehnané, až mě to těžce otravovalo. Protože při mnoha příležitostech a zmínkách je jasné, že tohle není prostě normální.
Už od počátku je jisté, že hlavní zápletka směřuje k tomu, aby se tyto dvě postavy daly dohromady. Autorka se sice snaží jim házet klacky pod nohy, aby to nepůsobilo tak snadně a okatě, jenže to vůbec nefunguje. Ani ta komplikovaná linka a ani ta romantická. Vůbec jsem to mezi nimi necítila. Žádné jiskření, chemii, přitažlivost. Nic. Theo mi přišel vcelku v pohodě, sice trošku náladový bručoun a typický představitel "namakaného farmáře". Merry za mě byla těžce dětinská. Některé strachy byly pochopitelné vzhledem k minulosti, ale něco bylo trapně nedospělé...
Zápletka mi přišla slabá a nedomyšlená, strach o sestru přitažený za hlavu, Merryin příběh (byla autorkou píšící román) těžce groteskní, spíš jako harlekýnka a jediné, co se mi na tom líbilo, tak snad tajný Santa Claus a luštění příjemců dárků. Našla bych i pár nelogičností či chybiček, nad kterými by se dalo pozastavit. Bohužel tentokrát se autorka dost sekla a tohle se mi moc nelíbilo. Vím, že to umí lépe.
2⭐
Recenze pro Cosmopolis.
0 Komentáře
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)