Planetární rachot • Martin Paytok, Michaela Merglová

Jaký názor máte na sci-fi knihy z pera českých autorů? Zkoušíte je?

Kniha byla takovým překvapením. Asi jsem očekávala něco maličko jiného, než jsem dostala. Po grafické stránce, díky vsuvkám, mi to připomínalo trochu Illuminae. Po stránce obsahové zase takový mix Vetřelce a Doomu.

Jedná se o klasickou akční jízdu z vesmíru. Spousta střílení, kousků těl, neznámých základen na cizích planetách, tajných projektů a taky mnoho otazníků ve vzduchu. A to nemluvě o sarkasmu a sprostém slovníku. Což mi vůbec nevadilo a naopak jsem si to užívala. Co mi však už moc nesedlo, tak zdlouhavý průzkum základny, neznámá entita (kterou jsem si nedokázala v hlavě představit) a počínající nuda.

Z počátku, kdy jsem se s dějem teprve seznamovala, mě to popravdě bavilo mnohem víc. Nové postavy, dohady o tom, co koho dostalo na stejnou loď, vzájemné seznamování a hašteření, představa velice vzdálené budoucnosti, let vesmírem... Do toho pak nastoupil výsadek a akce a stále jsem se držela v závěsu s nimi. Jenže druhá polovina knihy začala lehce váznout. Ztrácela gryf a jiskru. Byla nudnější a napětí aby člověk pohledal.

I když kniha působila dojmem starých osmdesátkových a devadesátkových akčních bijáků, což mi rozhodně nevadí, byla to má doba, tak tady něco chybělo. Část se základnou byla dlouhá a někdy dost zmatečně popsaná. Konec hektický. Tentokrát by to možná pár dalších stránek navíc vylepšilo, aby vysvětlení a postup byl úplnější a plynulejší...

3⭐