Konečně jsem se dostala k této sérii, kterou mám doma poměrně dlouho. Tak dlouho, že jsem úplně zapomněla, o čem má být. A jelikož si obvykle před čtením znovu anotace nečtu, bylo to dost velké překvapení.
Prvním takovým šokem bylo, že jde vlastně o vyšetřování prostřednictvím novinářů, kteří sbírají informace pro své články. Což mě docela nebavilo. Jejich pachtění za senzací a fotkami mi neskutečně leze na nervy. V reálu a v knize tomu nebylo jinak. Sice Annika byla novinářka, která má srdce a cit pro to, že ne všechno by se mělo zveřejňovat, což byl bod pro ni, ale jinak jsem tomu moc nefandila.
Jejich práce spočívala v tom, co získali od svědků, policie či informátorů. Pak si přečetli konkurenční noviny, které mohly odhalit něco dalšího a stále dokola. Ani osobní rovina, která tu byla zahrnuta v podobě Anničiny rodiny nebyla zrovna nějak zajímavá. Samé hádky kvůli práci a dětem.
Námět knihy byl dobrý, exploze na stadionu, hledání pachatele a důvodů, proč k tomu došlo. Nicméně forma tomu nepřála. Příliš dlouhé kapitoly, u kterých čtenář ztrácí sílu pokračovat a číst ty nekonečné vleklé stránky. Většina příběhu byla jedna velká nuda. Jediná část, která mohla na chvíli zvýšit adrenalin a napětí, tak první setkání s vrahem, které po chvíli zapadlo to zajetých nudných kolejí.
Nemůžu si pomoct, ale tahle kniha prostě nemá pořádně co nabídnout. Monotónní, ubíjející vleklost, nepříjemné pracovní prostředí, komplikované rodinné zázemí, vrah, který je totálně na palici. A na závěr třešnička v podobě totálně ustřiženého konce, jako když padne gilotina. Šup a víc se pokračovat nebude. No, já rozhodně nebudu pokračovat ani v sérii...
3⭐






0 Komentáře
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)