Horké vafle a ušité sny • Karin Härjegárd

 

Pokračování příběhu Heleny, která opustila manžela a celkově svůj život, aby začala nanovo. Její pohled se střídá s pohledem Hildy roku 1972. Hilda kdysi dělala vafle na místě, kde nyní pracuje Helena. Obě tak spojuje stejné místo i stejná práce.

Opět je to o ženských osudech, vaflích, vaření, o životě v horách, o osudu. A především o tom, jak jít za svými sny. To se člověku podaří jen málokdy, ale obě ženy za to dost bojují, i když oběma trvalo trochu déle, než sebraly odvahu.

Čtení je to tedy oddechové, příjemné. Helena má vypravěčské okénko trošku méně zajímavé, takové obyčejné a asi kromě události ke konci s menším dějovým posunem. Větší prostor má Hilda, která se nejvíc mění, nejvíc si uvědomuje nutnost změny a o to více toho obrátí naruby.

Velice dobře se to četlo, zamrzelo mě jedině to, že v současnosti se vyspoilerovalo trochu z Hildy, co bych si spíše představovala jako třešničku na dortu až v posledních stránkách. Ale i tak si autorka nějaké překvapení ponechala, což jsem ráda.

Informace o knize

Název knihy: Série: Pořadí v sérii: Autor: Překlad: Žánr: Rok vydání: Počet stran: Nakladatelství:

Horké vafle a ušité sny Vaflárna 2 Karin Härjegárd Edita Petrásová Román 2016 352 Ikar

Anotace:

Heleně se po rozpadu manželství zcela změnil život. Odstěhovala se do hor, kde v útulné kavárničce smaží vafle. Touží ale po něčem víc, a tak když zjistí, že starý statek, v němž kdysi žila Hilda – zakladatelka Vaflárny –, je na prodej, uzraje v jejím nitru plán. Hilda žije v sedmdesátých letech s manželem na statku uprostřed překrásných hor. Manželství však není šťastné, a jediné, co Hildu drží nad vodou, je její vaflárna a celoživotní touha šít. Když se v místním hotelu ubytuje filmový štáb, kterému vypadne kostymérka, nabere Hildin život zcela jiný směr.

 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora.