20 prosince, 2024
Ztraceni v zimě • Patricia Briggs
Čtrnácté dobrodružství s Mercy, stejně jako momentálně poslední díl u Alfy a Omegy, bohužel zklamalo. Autorka série už příliš natahuje a vaří z vody, příběhy už ztrácí jiskru a mnoho nového nepřináší. Možná by bylo na čase vytvořit nějaký hezký a důstojný konec.
Co se týče vztahu Mercy a Adama, tak žádný vývoj se nekoná. Zoufale mi chybí i nějaký postup v životech členů smečky a bližší náhled do nich. Místo toho se v této knize řeší pomoc s "poničenou" Mercy, ke kterému došlo minule a další z těch her nadpřirozených, téměř božských bytostí, které se očividně nudí.
Bohužel musím říct, že jsem neměla šanci sledovat, co se vlastně děje. Tedy spíše to logické řešení problému, jak k němu přijít, spojit si střípky a dojít k řešení. Autorka to plácala jako bábovičky na pískovišti, takže by byl zázrak, kdyby k tomu nějaký čtenář dospěl sám.
Samotný příběh byl vcelku svižný a rozhodně nebyl nudný, nicméně to nebylo nic, co by mě bavilo. Žádná jiskra, energie, nic abych to extrémně hltala. Nadšení z prvních dílů je prostě v nenávratnu. Pořád je to Mercy, ale poněkud zamrzlá na místě. Sice se stále dostává do nějakých průšvihů, do kterých zaplete i ostatní, ale chtělo by to oživit něčím novým (takhle by to šlo psát do nekonečna). Aby tentokrát třeba zachraňovali nějaké členy smečky, ať to není stále to stejné.
Doufám, že se autorka umoudří a sérii už konečně uzavře. Už je čas. Ať klidně začne nový svět, stejně jako s Charlesem, ale tady v tomhle pokračování už moc nevidím smysl. Čtu dál jen proto, že to vždycky byl můj oblíbený svět a nechci ho opouštět nedokončený. Za mě to jsou hodně slabé tři hvězdičky...
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)