05 prosince, 2024
Trnový císař • Mark Lawrence
Jorg je od narození jako prvorozený předurčen stát se králem. Jenže jako devítileté dítě na vlastní oči vidí vraždu matky a mladšího bratra. A to ho těžce změní. Touží po pomstě a tak o rok později uteče z domova a přidá se na cesty k zlodějům a vrahům. Je hodně chytrý, ale vzhledem k nízkému věku, kdy utekl, nemá ty správné dvorské manýry, mluví nespisovně a vulgárně. Přesto si z výuky pamatuje spoustu užitečných věcí. A až v této knize je konečně odhaleno, jaká událost ho s konečnou platností poslala na tu cestu, kterou se vydal (nebo možná dvě). Co ho nakonec zlomilo a změnilo úplně...
Celá série má trošku sestupnou tendenci. První díl byl nejlepší. Byl takový jiný, nový, překvapivý. S druhým a třetím dílem už to bylo slabší. Příběh se více táhl, autor využíval hodně vaty, aby doplnil mezery v minulosti. Neskutečně moc filozofoval a protahoval některé detaily zbytečně. Sice spousta věcí zapadla a byla důležitá pro závěrečné jednání, protože vysvětlila určité postupy a jednání, ale asi bych popravdě více ocenila Jorgovu současnost než minulost.
V třetí knize mi vadilo, že občas docházelo k přeskakování pasáží. Určitá situace se vyhrocovala až k napnutí, pak se skočilo v čase zpět a při návratu jsme jako čtenáři přistáli o kus dál, aniž bychom dostali nějaké podrobnosti z mezičasu. Mimo jiné mi unikala logika v některých situacích, proč se co vlastně stalo a proč to Jorg řešil zrovna tou danou cestou.
Přestože mám pocit, jakoby pokračování ztratilo svou jiskru, místy to bylo zbytečně zdlouhavé, tak jsem nakonec spokojená. Ne jako u jedničky, ale tady jsem prostě dostala něco, co obvykle ve fantasy knihách nedostanu. Nakonec mi vůbec nevadily ty věkové kategorie, hrubý slovník a neustálé masakrování, mnohdy nepřekvapivé. Tady totiž nevládne hrdinství, čest a morálka. Skvěle jsem se bavila nad tím všudypřítomným sarkasmem, černým humorem, temnotou ve všem a ve všech, nad narážkami na věci z naší doby, vzhledem k tomu, že jde o dystopii a tak dále. Co jsem však vůbec nečekala, tak závěrečné jednání. To musím ještě rozdýchat...
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)