Trnový princ • Mark Lawrence

 

 

Musím říct, že nejslabším dílkem knihy je věk hlavního protagonisty. Sice to byl princ, takže se mu i vzhledem k nízkému věku dostalo nějakého výcviku a výuky (války, strategie, dějepisu, zeměpisu a podobně), ale i tak to neznělo tak uvěřitelně. V dětství mu před očima zavraždili matku a bratra a to ho dost změnilo a poznamenalo, a velice brzy tak vyrazil na cestu za pomstou. Jenže ve třinácti letech vést tlupu zabijáků nezní moc přesvědčivě.
Jorg je mladík beze cti a svědomí, ale s brilantním mozkem. Do nebezpečí se vrhá po hlavě, nehledě na ztráty. Přesto je silným vůdcem. Je v něm mnoho temnoty, což se během čtení objasňuje víc a víc, ale zároveň to může být způsobeno i něčím jiným. Jen na to přijít. Často jsem při čtení zapomínala na to, kolik mu vlastně je a v příběhu se prostě a jednoduše ztratila. Je to grázl a bezcitný vrahoun, ale určitým způsobem člověka prostě okouzlí. Usmrkanec jeden.

Postupně také zjistíte, že se obsah odehrává v našem světě, pravděpodobně po nějaké katastrofě, která lidstvo téměř vyhubila a vrátila do středověku. Podle textu jsem pochopila, že se nacházíme asi víc jak tisíc let od té události. Svět je rozdělen na stovku království a oblastí, které se neustále mezi sebou střetávají. Šlo však jen o takové informace na pozadí, které jen doplňovaly Jorgův příběh.

Pocity z knihy byly překvapivě kladné. Rozhodně jsem po prvních stránkách nečekala, že se to do obsahu tak ponořím, že mě bude bavit dění svým zvláštním způsobem působící jako sarkastický černý humor s přisprostlým slovníkem. V tuto chvíli mi to neskutečně sedlo a jsem ráda, že jsem knize nakonec dala šanci. Tady je právě skvěle vidět, že v jednoduchosti je krása. Žádné složitosti, propletence a stovky stránek.