Tentokrát asi
začnu negativy a to jsou překlepy v knize, které mě docela rozčilovaly.
Nebylo jich málo, některé byly drobné, jiné těžce do očí bijící
(například místo roku 1994 tam bylo napsáno 1984 a podobně). Navíc
nechápu ty rozkoly v letech, které se v knize mihnou. Minulá linka se
vrací o osmnáct let pozadu, takže ještě chápu, že se postavy o tom
zmiňují, že je to skoro dvacet let, což je pochopitelné, jenže někdy
podle mě ty propočty let nějak utíkaly. A taky v tom případě nechápu,
proč je na zadní straně uvedeno "o pětadvacet let později". To jsem něco
prošvihla? Jak už jsem psala, minulost se odehrává v roce 1994 a
současnost v roce 2012... Tak nevím no...
Co se týče samotné
knihy a příběhu, tak opakování určitých faktů, které se v knize zmínily
alespoň desetkrát za celou dobu, mi docela vadily. Nemám to moc ráda, je
to otravné a rušivé a myslím, že čtenářův mozek je schopný si danou
informací zapamatovat, takže víc jak třikrát opravdu není nutné něco
opisovat.
Jinak jsem byla s příběhem spokojená. Byl svižný a
čtivý, chvílemi napínavý a strašidelný, měla jsem pocit, že novinářka
Jess odváděla lepší práci než policie, ta sice neměla téměř žádný
prostor, ale dalo by se očekávat, že by měla mít větší starost s
vyšetřováním. Míjely se tu dvě čajové linie doplněné myšlenkovými
pochody postavy, která byla odhalena až na konci a navíc se v textu sem
tam objevily i nějaké novinové články. Což bylo takové zpestření.
Všechny tyto části tvořily zapeklitý případ, většina detailů spolu
souvisela až tak, že to každý pochopí v úplném závěru.
Jess byla
sympatická postava. Neustále byla v rozporu se svým povoláním,
sebevědomím a spojením s rodinou podezřelé. Nemohla se rozhodnout, která
její část by měla vyhrát, novinářka nebo kamarádka? Neustále budete
vedení k určitému názoru na pachatele a celou tuhle situaci, až na
úplném konci vám autorka začne plést hlavu, aby vás dokonale zmátla. A
jak výborně. Nejdřív jsem si říkala, jaké se z toho klube průměrné
čtení, ale ten konec byl fakt suprový.
Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet
Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě...
Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)