Familiár • Leigh Bardugo

 

Nechala jsem se zlákat známou autorkou a samostatně stojící fantasy. Jenže ani po dočtení nevím, co si vlastně o knize myslet.

Do čtení jsem se musela hodně nutit, protože kniha byla nezáživná a nudná. Hlavní postava Luzia byla na služebnou neskutečně arogantní, sebestředná a drzá, takže hned jsem ji nesnášela. A to jsem už od počátečních stran nedokázala úplně zkousnout. Vůbec se to nehodilo do doby, ve které se příběh odvíjel.

Děj je zařazen do Španělska několik staletí zpět a fantasy prvkem je tu v podstatě určitá forma magie. Luzia umí konat takové malé zázraky, díky kterým se dostane do řečí. Samozřejmě tu nechápu ten rozpor, kdy církev za takové věci skrz inkvizici lidi mučí a zabíjí a přesto se někteří z nich mají přes jakýsi turnaj dostat až ke králi.

V knize se toho sice děje docela dost, ale ta forma je jak při umíráčku. Nevíte, co si myslet, zda se vám to líbí a nic vás nevtáhne dovnitř. Jen čtete dál. Mě rozhodně zajímal konec, proč to vůbec pokračovalo tam, kam jsem to sledovala a především jaký osud hrdiny dostihne. No, závěr mě lehce překvapil vzhledem k posledním stranám, ale myslím, že jsem ho vlastně ani nepochopila. Sice to nebylo čtivé, trochu jsem se nudila a bojovala s tím, ale zase na druhou stranu to bylo něco jiného a nového. Za mě teda slabý průměr.