Anotace mě nalákala na naprosto jinou knihu. Rozhodně na mě nepůsobila jako temná fantasy plná akce. Nebezpečné město plné chudiny a slumů tu sice bylo hezky vykresleno, ale necítila jsem tu správnou atmosféru zbytku knihy. A to nemluvím o tématu nájemných vrahů.
Kniha působila dost neúplně, děj plynul příliš rychle. Během první třetiny hlavní postava skákala ve vývoji o roky, což se asi dalo čekat. Jako čtenáři se s ním seznámíme v jedenácti letech a jelikož cvičí na nájemného vraha, musíme se pohnout z místa rychleji. Nicméně vývoj charakteru ani samotný výcvik mi nedal pocit, že se opravdu učí řemeslu. Moc detailů k tomu nebylo.
V knize je zmíněno hodně jmen a míst a většinu jsem si nebyla schopná ani zařadit. Cizí země pro mě byly jedna velká neznámá, jen název na papíře. Jména postav už na tom byla o něco lépe, ale i tak mi přišlo, že to bylo mnohdy zmatečné. Nepochopila jsem jednání některých z nich, ani nepřítele, když už to musím zmínit. Proč se vlastně některé věci vůbec staly. Jediné osvětlení částečného chování Durzy bylo objasněno na konci, ale jinak jsem nechápala Rotha, ani jeho otce, občas ani Kylara a spoustu dalších.
Závěrečná třetina už byla akčnější. Nicméně mě hodně zklamala a s každou přibývající stránkou můj názor na knihu upadal a upadal. Autor rozjel zbytečně velkou hru, kterou nezvládl. V závěru se toho dělo příliš mnoho, působilo to až přehnaně a překombinovaně, chaoticky, neskutečně, moc komplikovaně. A to nemluvě o tom, že se rozhodl zmasakrovat snad devadesát procent postav.
Ne, takhle se epický příběh nepíše. Od počátku, kdy šlo o výcvik malého kluka na nájemného vraha, přes jeho dospívání až po obrovský puč. Nedávalo to moc smysl. Skákalo se v příběhu sem a tam. Spousta věcí mi přišla nelogická, nedořešená, nesmyslná. Vznikaly příliš velké mezery. Přesto to bylo vcelku čtivé, některé postavy zajímavé. Vůbec nelituji, že druhý díl doma nemám. Zatím jsem se nerozhodla, zda a jestli budu pokračovat.
0 komentář(ů) v diskuzi:
Okomentovat
Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)