Víkend plný viny • Sandie Jones

Už od prvních stránek jsem měla dost silný pocit déjà vu. Jako bych to už někdy četla. Autorka hned ze začátku dost naznačuje a odhaluje, což si myslím, že spíše škodilo, protože v podstatě už od nějaké třicáté stránky jsem měla docela jasno o některých postavách a částečně i o jejich minulosti. A to je špatně, pokud se má atmosféra a napětí udržovat až do konce.
Velký problém mi dělaly návraty do minulosti uprostřed textu, které nebyly jasně odlišené, takže jsem občas četla několik řádků, které mi nedávaly smysl, než jsem pochopila, že jde o další skok tam nebo nazpět. Takové míchání dvou časových linek není zrovna ideální pro udržení přehledu. Chtělo by to aspoň volný řádek v textu nebo něco.
Většina knihy je plná domněnek a 'co kdyby', které se tak neskutečně moc opakují, až to jednomu leze na nervy. Vůbec žádné jemné nadnesení a občasné spekulace. Ne, na každé stránce to samé, neustálé představy o nevěrách a různých teoriích, jako zaseknutá deska. Nemluvě o litrech vypitého alkoholu. Od poloviny knihy už jsem měla vážně problém to neustále číst. Je mi jasné, že ve skutečnosti by to člověku taky neustále šrotovalo v hlavě a vytvářel by desítky scénářů, ale číst to v knize tak dlouho je jak vymývání mozku.
I když spoustu věcí odhalíte už na začátku, v prvních stránkách je docela jasný záměr, kudy se celý příběh ponese, tak konec vás určitě překvapí. Bylo zřejmé, že ne všechno, co dostanete naservírováno na podnose tak i zůstane, takže alespoň závěr to pro mě zachránil tím, že některé věci obrátil vzhůru nohama. Tudíž pokud celou knihu zvládnete dočíst, alespoň ten konec si užijete...

 Četli jste knihu? Jak se vám líbila?

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis.