12 dubna, 2020


Konečně závěrečná etapa v tomto dosti zvláštním příběhu. První díl byl pro mě takový dost rozpačitý a odnesla jsem si z něj spíše zklamání. Druhý díl mě naprosto nadchnul svým obsahem a příběhem a utvrzovala jsem se v tom, že prostě jsem potřebovala na tuto sérii víc času. A jak dopadl konec? To se dozvíte v následujících řádcích.

Poměrně často zmiňuji, že jsem ráda, když je v průběhu vyprávění znatelný vývoj postav. Ke správnému fantasy žánru o takovém obsahu to prostě patří. Dochází k válkám, zradám, bitvám a ztrátám na životech a to změní spoustu lidí. Mění se jejich povahy a vlastnosti, stávají se dospělejší, nezávislejší a tvrdší. Ani tady tomu nebylo jinak a někdy ty rozdíly byly opravdu hodně markantní. Nejvíc jsem to asi pocítila u Valyna. V posledních kapitolách jsem ho už téměř nepoznávala. To samé platí u jeho sourozenců Kadena a Adare. I oni sami prodělali dost hrůz na to, aby nezůstali stejní. Nehledě na to, že tak rozdílné sourozence jsem už dlouho nezažila. Největším důvodem bylo nejspíš to, že v mládí byli rozděleni a každý procházel jinou výchovou. Každý měl tedy své pro a proti, ale ani tak mi nikdo nepřirostl k srdci. Valyn jako velitel letky dělal spoustu chyb, Kaden byl díky mnišské výchově jako z jiného světa a Adare byla totální arogantní mrcha :-D.

Jedinými dvěma postavami, na které jsem se vždy těšila, byla prostořeká Nira, která přímo sršela sprostými slovy a hulvátským chováním, což často způsobovalo salvy smíchu. A taky Gwenna, silná bojovnice se srdcem na pravém místě. I když ne vždy byla ochotná to ukázat světu. Stala se mojí oblíbenou ženskou postavou, protože jako jediná nepouštěla slzy na každé stránce, kde byla zmíněna nebo neustále každému nevnucovala myšlenku, jak chce každým svým činem chránit říši za každou cenu (Adare, styď se!). Knihou se samozřejmě mihla i spousta dalších lidí, ale nemůžu psát o všech. Autor dokázal všechny zařadit a pojmenovat tak, že nebyl nejmenší problém si tento systém zapamatovat. Na rozdíl od jiných knih, které jsem měla tu čest číst...

Příběh byl opět velkolepý, i když šlo hlavně o popisy a sledování každé maličkosti, která nebyla vždy nutná. Proto je kniha neskutečně dlouhá a místy tak strašně protahovaná, že jsem se modlila za rychlejší čtení. Sice je to opravdu zajímavé, ale ne vždy je takový styl k dobru, zvlášť pokud chybí nějaká větší akce, která by člověka probudila z ospalosti, což je občas potřeba. Navíc pokud ke konci zjistíte, že ne všechny drobnosti byly důležité či dořešené, nezbude vám než smutně koukat, kolik stránek jste absolvovali pro nic. Autor docela často ty nejdůležitější části přeskočil (a to se na ně někdo zrovna těšil, protože ho zajímalo, jak danou situaci chce řešit, když už ji tak hezky zamotal), najednou se přesunul za danou událost (často šlo o bitvy) a jen okrajově sdělil detaily. Což mě docela mrzelo.

Nevím, v čem přesně byl nejvíc zakopaný pes, ale dočíst tento díl mi dalo dost zabrat. Nejenže se obsah vlekl a když už mě něco zajímalo, tak se to přeskočilo, ale navíc ten závěr mě totálně zmátl a vlastně ani nerozumím tomu, jak to skončilo. Pochopila jsem jak dopadla bitva, kdo vlastně vyhrál a kdo prohrál, ale tak nějak mi nešlo do hlavy, co všechny ty autorovy kličky v podobě zamotaných řečí znamenají. Takže jsem tak dlouho bojovala do konce, abych si nakonec odnesla jen mnoho otazníků. Slabší tři hvězdy a doufám, že doplňujícími Lebkami nebudu zklamaná ještě víc...

Vím, kde právě teď je. To je jedna z věcí, které ten obojek dělá, ty jedna blbá kozatá parodie na císaře.

Informace o knize

Název knihy:
Originální název:
Série:
Pořadí v sérii:
Autor:
Překlad:
Žánr:
Rok vydání:
Počet stran:
Nakladatelství:
ISBN:
Poslední smrtelné pouto
The Last Mortal Bond
Kronika Netesaného trůnu
3
Petra Kubašková, Kateřina Niklová
Fantasy
2016 originál / 2017 překlad
640
Fantom Print
978-80-7398-398-7

Anotace Databazeknih.cz:
Kronika Netesaného trůnu vrcholí třetím a posledním románem. Trilogie, která začala Císařovými čepelemi a pokračovala Prozřetelností ohně, dospěla k epickému závěru. Říši Annur zachvátila válka. Starodávní csestriim jsou zpět, aby dokončili svou čistku lidstva. Armády pochodují na hlavní město. Líchové, osamocené bytosti, které čerpají moc z přírody a živí tak své neobyčejné schopnosti, hrají na všechny strany, aby ovlivnili výsledek války. Vrtošiví bohové kráčejí po zemi v přestrojení za lidi a sledují své vlastní cíle. A třem císařským sourozencům v samém srdci toho všeho – Valynovi, Adare a Kadenovi – je jasné, že i kdyby přežili zkázu, jež hrozí jejich světu, stejně se jim možná nepodaří sjednotit své protichůdné představy o budoucnosti…

Vždycky když se začneš plazit k hranici chytrosti, musíš to posrat a skočit do kýble plnýho blbosti.

Ukázka z knihy


Informace o autorovi

foto: Goodreads
 
Databazeknih.cz: Brian Staveley učí literaturu, náboženství, historii a filozofii, což ovlivňuje jeho romány a je držitelem titulu MA v oboru tvůrčího psaní na bostonské univerzitě. Pracuje jako redaktor v Antilever Press a publikoval svou poezii a eseje, které vyšly i v elektronické podobě. Žije ve Vermontu s manželkou a synem a svůj čas dělí mezi běžecké túry, štípání dříví a psaní.



Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

4 komentáře:

  1. Túto sériu mám na zozname a raz by som sa k nej chcela dostať :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jj, třeba ti to sedne víc. Za mě byl prostředek nejlepší....

      Smazat
  2. Vždycky naštve, když si člověk oblíbí nějakou sérii, chce ji dočíst, ale díl od dílu je příběh slabší... I tak ale moc pěkná recenze. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V tomto případě to spíš bylo slabší, silnější, slabší. Jako na horské dráze.

      Smazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)