MŮJ ZÁPISNÍK

RECENZE KNIH

FILMOVÉ A SERIÁLOVÉ HODNOCENÍ

PEČENÍ A VAŘENÍ

29 června, 2019

Příběhy ze života

sobota, června 29, 2019 8 komentářů
Příběhy ze života, tak tomu alespoň říkám já. Po všech těch fantasy bitvách a thrillerových napínácích občas potřebuji změnu a tyto knihy mě vždycky přijdou vhod. Možná si tedy říkáte, o čem vlastně mluvím. Jde o vyprávění z běžného lidského života, ale obvykle s nějakými obtížemi, s psychologickým nádechem. Často se jedná o životní události hrdinů ovlivněné nemocí, rakovina, alzheimer nebo ty, které ovlivňují mozek, ale taky o těžký život kvůli tomu, že jsou prostě jiní, než je společnost ochotná akceptovat. Ať už třeba ve společenské interakci, či se jedná o jejich orientaci... Těchto témat je opravdu hodně, ale příklady to vysvětlí nejspíš lépe...


Začnu jedním veselejším a to Probuzení Simona Speara. Hlavní hrdina bojuje s velkým tajemstvím, kterým je jeho orientace. Zatím to nikomu neřekl, ale to není zrovna trvalá situace. A i když jde o téma, které může působit jednoduše a nijak náročně, poselství je jasné. Závažnost tématu rozhodně nesnižuje množství humoru v ní obsažené... K dispozici je i filmová verze, která sice nedokáže vystihnout knižní atmosféru, přesto rozhodně stojí za shlédnutí.


Marcelo ve skutečném světě je kniha, která se zabývá aspergrovým syndromem, což jsem pochopila je taková forma autismu. Kniha je opět taková odlehčenější, některé pasáže humornější, přesto v ní najdete i situace, které by leckdo tak lehce nezvládl. A navíc přináší pohled na to, jaký život s touto nemocí je...


(Ne)obyčejný kluk je přímo skvělý příběh. Tak strašně silný, milý i srdce trhající. Malý kluk, který se narodil s genetickou vadou, prodělal desítky operací a přesto nikdy nebude vypadat úplně normálně. Jak asi musí být jeho život těžký? Kniha je psaná z několika pohledů, ale nejvíc vás zaujme hlavní hrdina. Jeho složitý život a jednání okolí mu život neusnadňuje, ale nedokáže ho to úplně zlomit, ve všem stále hledá to dobré... Když jsem po dočtení zkoukla i film, ukápla mi nejedna slza...


Všechny malé zázraky jsou tak trochu depresivní příběh. Alespoň z toho, co si pamatuji. Tak nějak mi v paměti uvízly fragmenty týkající se psychických stavů jednoho kluka, toho jak nedokázal žít jako ostatní jeho vrstevníci a jak těžké pro něj bylo přijmout jeho okolí. V tomto případě příliš veselí nečekejte, ale jedno je jasné, otevře vám to oči. Někdy totiž není na škodu sledovat své okolí, přátele a děti, protože deprese není vždycky viditelná na první pohled.


Dalším příkladem krásné knihy je Všichni jsme utkáni z hvězd. Už jsem si zvykla, že tato autorka dokáže čtenáře lapit svými příběhy. Ani tady tomu není jinak. Jde o umírání, loučení, poslední sbohem, ale taky o to, aby si lidé uvědomili, že život je příliš krátký na to, abychom třeba nenáviděli a neodpouštěli. Alespoň já to na pozadí vyčetla...


A na konec tu mám dvě knihy od jedné autorky. Poslední dny Rabbit Hayes se opět týkají rakoviny. Hlavní postavě zbývají poslední dny života a prostřednictvím vzpomínek jejích i její rodiny získáváme střípky minulosti této rodiny. Smutnější pasáže střídají ty veselé a plné humoru. Stejně jako život sám, je to jako na horské dráze a měli bychom jednat tak, abychom na konci života ničeho nelitovali. Druhou knihou je V klubíčku štěstí, což mě dostalo ještě více. Celou dobu víme, že jedna z postav je mrtvá. Vyprávění se ujímá jeho matka a pomalu odkrývá, co se stalo a proč. Díky návratům do minulosti můžeme vidět opět spoustu emocí, domácího násilí, strachu, nedorozumění, ale i šťastných chvil a podobně. A ze všeho nejhorší byl konec, protože vůbec nebyl fér...


Ještě zmíním pár zástupců, kteří se do této skupiny hodí a vždycky mě svým způsobem oslovili. Například Odpusťte mi, váš Leonard, Hvězdy nám nepřály, Ostrov lhářů či Esej o tragédii.

Doufám, že jsem tak trošku osvětlila ten pojem 'příběhů ze života' a že teď rozumíte tomu, co tím myslím. Znáte tyto knihy? Jak se vám líbily? Zajímalo by mě, jaké knihy tohoto druhu jste objevili vy? Co mi doporučíte?


Pokud vás článek zaujal, můžete sdílet

Lucy Lillianne
V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

8 komentářů:

  1. Parádní článek! :) Z vyjmenovaných znám jenom Simona, toho jsem četla i viděla, a popravdě jsem byla nadšená z obojího :) Ačkoliv filmová verze za knihou maličko pokulhávala, i tak si zachovala humor a hodně se povedla :) Pak mám doma V klubíčku štěstí, k té jsem se ještě nedostala, a ve čtečce čekají Poslední dny Rabbit Hayesové :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak McPartlin si rozhodně přečti, budu se těšit na názor :-)

      Vymazat
  2. Výborný článek :) Četla jsem Všichni jsme utkání z hvězd a byla jsem nadšená. Takže s radostí si přečtu něco podobného ze života :)

    OdpovědětVymazat
  3. Z těchhle knih jsem četla akorát Všechny malé zázraky a byla jsem z nich mile překvapená. :) Tyhle knihy ze života jsou výborným čtením jako pro dospělé tak pro mládež, která se díky nim čtivou, příjemnou formou něco nového dozví. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Přemýšlela jsem, jakou knihu ze života bych přidala do seznamu, a první mě napadly Sedmilhářky od Liane Moriarty. Což, když o tom tak přemýšlím, je divočejší než průměrná fantasy :)
    Od Rowan Coleman mě úplně dostala Kniha vzpomínek.
    (A pak tu mám Krakauerovo Peklo blízko nebe, ale to už je opravdový život.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knihu vzpomínek mám taky doma, ale ještě jsem nestihla přečíst...

      Vymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho, často vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně potěší. Děkuji každému, kdo pro mě ztratí pár vteřin života :-)